Snímek Václava Kršky vznikl na motivy první části románu Marie Majerové Nejkrásnější svět.
Mladičká Lenka Bilanská je nejmladší ze čtyř dětí venkovského mlynáře. Lakomý a surový otec vládne rodině tvrdou rukou. Jelikož však pro všechny představuje jediný zdroj obživy, nikdo si netroufne postavit se mu na odpor. Zlomená stárnoucí manželka promíjí mlynáři vášeň pro karban a alkohol. Snáší i týrání, jen když rodinné úspory rostou. Starší dcery, bigotní Marie a živočišná Anna, touží co nejrychleji se vdát a vymanit se z otcova vlivu, slabošský syn Antonín zase čeká, až stárnoucímu otci dojdou síly a on převezme vládu nad rodinným řemeslem. Jen nadaná a sečtělá Lenka si dovede představit důstojnější způsob života. Zamilovala se do pokrokově smýšlejícího Borka, který se před časem usadil v Praze. A právě na útěku z domova, cestou ve vlaku do Prahy, si Lenka vybavuje všechny okolnosti, které ji přiměly opustit dusné rodné hnízdo. Jenže se píše rok 1914, začíná první světová válka a vlak je plný mladých i starších mužů, povolaných do zbraně…
Recenze diváků:
Úžasný film, který mne dostal. V předvečer apokalypsy, kde na každém nároží visí Mým národům, ujíždí hrdinka vlakem plným odvedenců, a jako v horečce se jí promítají scény z jejího života v rodině ovládané tyranským otcem. Není divu, že všechny ty vzpomínky jsou laděny do odstínů tmavé šedi a černi, jako by stále existovaly jen soumrak a noc. Jen některé vzpomínky z dětství září světlem nevinnosti a štěstí. Velice syrové vykreslení vztahů na vsi, kde o půdu a peníze jde až v první řadě, a tomuto je podřízena i všeobecná morálka i osobní život jednotlivce. Naprosto dokonalá kamera a dokonalý střih, skvělé a velmi dobré herecké výkony, působivá hudba. Mnohé scény mají tak tísnivou (skoro horrorovou) atmosféru, až to bolí se na ně dívat. Měl jsem Kršku zařazeného jako lyrika, ale zde je občas téměř naturalista. Zřejmě jeho nejlepší film.
Obraz venkova a jeho morálky před první světovou válkou je velmi působivý a autentický. Hlavní hrdinka trpí především nedostatkem lásky v jakékoli podobě. Ve výchově dětí té doby převládalo vštípení zachovat rodinný majetek, který je stavěn jako to nejdůležitější v lidském životě. Dávat dětem lásku a vštěpovat jim morální zásady je ve výchově považováno za zbytečné.