Pracující v železárnách usilují o splění dvouletého plánu. Špionážní skupina využije zatrpklosti zneuznaného zlepšovatele a snaží se z něj vylákat informace o nové technologii lisování kovového prachu. Jejich plány však zhatí bdělost a ostražitost zaměstnanců výzkumu z oddělení Z – 8. (oficiální text distributora)
Recenze diváků:
Pokud vezmu film jako film a nebudu si hrát na rozhodčího, jak to tehdy fakt bylo (protože to vážně nevím, nežil jsem v té době, a dost možná není nadnesený problém daleko od pravdy a skutečně tady nějací záškodníci byli), tak mi přijde, že prostředí vykreslil velmi přesně (i když jsem nějak nechápal, proč Bekovou jedinou prací bylo protřepávat nějakou krabici), přičemž ale v protikladu k tomu některé záběry vypadaly dokonce až hororově surrealisticky, a i charaktery postav mi přišly vcelku uvěřitelné. Bek zde sice má zápornou roli, ale nijak jednoznačnou – jasně, chtěl by uspět, chtěl by se dostat výš, ukázat všem své schopnosti, že ho podceňovali – ale kdo z nás to nemá, že? Že je spíše mluvka, než dělňas, to je druhá věc. Dokonce i ty praktiky, jak se dostat k tajemství lisování kovového prachu, jsou docela vynalézavé (ti dva ve vlaku byli skvělí, Jiřina Petrovická pak vzor osudové ženy), a i když ne vše bylo dořečeno a závěr se změnil v patetickou deklamaci, pořád mi přijde jakožto film poměrně věrohodný a dobře natočený. A mimochodem – ti lidi tehdy něco dělali, něco za nimi zůstalo, fabriky jely, a teď máme v republice a vyvážíme co? Houbeles.