Zdroj: Armádny magazín, 20.2.2025, 1. část zde, 2. část zde, 3. část zde.
„Hledání pravdy povznáší. Nalezení pravdy osvobozuje!“ – Tomáš Mackovjak.
Minské dohody
59.) První minská dohoda, známá také jako Minsk I, Minský protokol nebo První minská mírová dohoda, je dohoda mezi Ukrajinou, Ruskou federací, Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, která měla vyvést zúčastněné strany z probíhající války na Donbasu.
60.) Byla podepsána po intenzivním vyjednávání diplomatů dne 5. září 2014 v běloruském hlavním městě Minsku pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
61.) Dohodu připravovala tzv. trilaterální kontaktní skupina, kterou tvořili diplomaté Ukrajiny, Ruska a OBSE. Tato skupina byla zřízena v červnu 2014 a na její jednání byli zváni také zástupci obou separatistických území. Kontaktní skupina se od 31. července do 5. září sešla celkem čtyřikrát.
62.) Obsah dohody byl shrnut do dvanácti bodů, z nichž nejdůležitější bylo okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří.
Minské dohody 1
Protokol o výsledcích konzultací trojstranné kontaktní skupiny týkajících se společných kroků zaměřených na realizaci mírového plánu prezidenta Ukrajiny P. Porošenka a iniciativ prezidenta Ruska V. Putina.
Na základě úvah a diskusí o návrzích předložených účastníky konzultací v Minsku dne 1. září 2014 dospěla trojstranná kontaktní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruské federace a OBSE ke shodě ohledně nutnosti realizovat následující kroky:
- Zajistit okamžité oboustranné ukončení používání zbraní.
- Zajistit prostřednictvím OBSE dohled a ověřování režimu nepoužívání zbraní.
- Provést decentralizaci moci, včetně přijetí ukrajinského zákona o „Dočasném samosprávném statusu určitých oblastí v Doněcké a Luhanské oblasti“ (zákon o zvláštním statusu).
- Zajistit prostřednictvím OBSE trvalý monitoring ukrajinsko-ruské hranice při vytvoření bezpečnostní zóny v příhraničních oblastech Ukrajiny a Ruska.
- Okamžitě propustit všechny rukojmí a nezákonně zadržované osoby.
- Přijmout zákon zakazující pronásledování a trestání osob v souvislosti s událostmi, které se odehrály v určitých oblastech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.
- Zahájit inkluzivní národní dialog.
- Přijmout opatření ke zlepšení humanitární situace na Donbasu.
- Zajistit vyhlášení předčasných místních voleb v souladu s ukrajinským zákonem o „Dočasném samosprávném statusu určitých oblastí v Doněcké a Luhanské oblasti“ (zákon o zvláštním statusu).
- Zajistit stažení nezákonných ozbrojených formací, vojenské techniky a žoldnéřů z území Ukrajiny.
- Přijmout program hospodářské obnovy Donbasu a obnovit ekonomickou aktivitu v regionu.
- Zajistit osobní bezpečnostní záruky pro účastníky konzultací.
Dohodu podepsali:
- za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini,
- za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma,
- za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov,
- za povstalecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.
63.) Krátce po podepsání Minského protokolu začalo docházet k novým ozbrojeným střetům. Ani jedna ze stran dohodu nedodržovala. Jednání v Minsku v těchto dnech pokračovala. Kvůli nedodržování protokolu bylo dohodnuto memorandum, které vstoupilo v platnost 19. září 2014 a mělo uvést dohodu do praxe.
Minské dohody 2
64.) Poté, co v lednu 2015 definitivně zkolabovala první dohoda o příměří mezi stranami účastnícími se války na východě Ukrajiny, známá jako Minský protokol, byla na 11.–12. února 2015 naplánována schůzka vrcholných představitelů Ukrajiny (Petro Porošenko), Ruska (Vladimir Putin), Francie (François Hollande), Německa (Angela Merkelová) a OBSE. Za podpory běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka měla řešit kolaps předchozí dohody. Z jednání vzešla nová mírová dohoda.
65.) Dohoda byla podepsána 12. února 2015. Je označována jako Minsk II nebo Druhá minská dohoda a vstoupila v platnost 15. února 2015 úderem půlnoci.
66.) Písemnou dohodu o příměří podepsali pod záštitou OBSE stejní lidé, kteří podepsali první Minský protokol.
Soubor opatření k plnění minských dohod:
- Okamžité a úplné příměří na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho důsledné dodržování od 0.00 hodin (kyjevského času) dne 15. února 2015.
- Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit bezpečnostní pásmo široké nejméně 50 km pro dělostřelecké systémy ráže 100 milimetrů a více, bezpečnostní pásmo široké 70 km pro raketomety a široké 140 km pro raketomety „Tornado-S“, „Uragan“, „Smerč“ a taktické raketové systémy „Točka“ („Točka-U“):
- pro ukrajinské vojenské jednotky: od skutečné linie kontaktu;
- pro ozbrojené útvary jednotlivých částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny: od linie kontaktu v souladu s Minským memorandem z 19. září 2014.
- Zajistit účinné monitorování a ověřování dodržování příměří a stahování těžkých zbraní ze strany OBSE od prvního dne odsunu s využitím všech potřebných technických prostředků, včetně satelitů, bezpilotních letounů, radarových systémů apod.
- První den po zahájení odsunu zahájit dialog o způsobech uskutečnění komunálních voleb v souladu s ukrajinskou legislativou a zákonem Ukrajiny „O dočasném systému místní samosprávy na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti“, jakož i o budoucím režimu těchto území na základě uvedeného zákona. Neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny stanovující území, na něž se vztahuje zvláštní režim podle zákona Ukrajiny „O dočasném systému místní samosprávy na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti“, na základě linie vymezené Minským memorandem z 19. září 2014.
- Zajistit udělení milosti a amnestie prostřednictvím přijetí zákona zakazujícího stíhání a trestání osob v souvislosti s událostmi, které se odehrály na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.
- Zajistit propuštění a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob na základě zásady „všichni za všechny“. Tento proces měl být dokončen nejpozději pátý den po zahájení odsunu.
- Zajistit bezpečný přístup, dodávku, skladování a distribuci humanitární pomoci těm, kteří ji potřebují, na základě mezinárodního mechanismu.
- Určit způsoby úplného obnovení sociálně-ekonomických vztahů, včetně sociálních transferů, jako je vyplácení důchodů a dalších plateb (příjmů a výnosů), včasné hrazení všech komunálních služeb a obnovení daňového systému v právním rámci Ukrajiny. Za tímto účelem Ukrajina znovu získá kontrolu nad částí svého bankovního systému na územích postižených konfliktem a může být vytvořen mezinárodní mechanismus pro usnadnění těchto převodů.
- Obnovení plné kontroly státní hranice ze strany vlády Ukrajiny v celé zóně konfliktu, které má začít první den po komunálních volbách a být dokončeno po úplném politickém urovnání (komunální volby na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reformy) do konce roku 2015, za předpokladu splnění bodu 11, a to po konzultaci a se souhlasem představitelů určitých území Doněcké a Luhanské oblasti v rámci Trojstranné kontaktní skupiny.
- Stažení všech zahraničních ozbrojených jednotek, vojenské techniky a žoldnéřů z území Ukrajiny pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nelegálních ozbrojených skupin.
- Provedení ústavní reformy na Ukrajině a nabytí účinnosti nové ústavy, jejímž klíčovým prvkem bude decentralizace (s ohledem na zvláštnosti určitých území Doněcké a Luhanské oblasti, koordinované s představiteli těchto území), do konce roku 2015, stejně jako přijetí trvalé legislativy o zvláštním statusu určitých území Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce, rovněž do konce roku 2015.
- Na základě zákona Ukrajiny „O dočasném systému místní samosprávy na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti“ budou otázky týkající se místních voleb projednány a sladěny s představiteli těchto území v rámci Trojstranné kontaktní skupiny. Volby se budou konat v souladu s příslušnými standardy OBSE pod dohledem Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).
- Zintenzivnit činnost Trojstranné kontaktní skupiny, mimo jiné prostřednictvím zřízení pracovních skupin pro realizaci jednotlivých aspektů minských dohod. Tyto pracovní skupiny budou odrážet složení Trojstranné kontaktní skupiny.
Účastníci Trojstranné kontaktní skupiny:
- velvyslankyně Heidi Tagliavini,
- druhý prezident Ukrajiny Leonid Kučma,
- velvyslanec Ruska na Ukrajině Michail Zurabov,
- Alexandr Zacharčenko,
- Igor Plotnickij.
Minsk, 12. února 2015.
Tato opatření v souladu se zákonem „O zvláštním systému místní samosprávy na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují:
- osvobození od trestání, stíhání a diskriminace osob spojených s událostmi, které se odehrály na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti;
- právo na jazykové sebeurčení;
- účast orgánů místní samosprávy při určování vedoucích představitelů prokuratury a soudů na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti;
- možnost, aby ústřední orgány výkonné moci uzavíraly s příslušnými orgány místní samosprávy dohody o hospodářském, společenském a kulturním rozvoji určitých území Doněcké a Luhanské oblasti;
- státní podporu sociálně-ekonomického rozvoje určitých území Doněcké a Luhanské oblasti;
- pomoc ze strany ústředních orgánů státní moci při přeshraniční spolupráci určitých území Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace;
- vytvoření jednotek lidové milice rozhodnutím místních zastupitelstev za účelem zachování veřejného pořádku na určitých územích Doněcké a Luhanské oblasti.