Adaptace slavného historického románu Aloise Jiráska Temno vznikla podle scénáře Karla Steklého (1903–1987), který se rovněž ujal režie. Pro tvůrce úspěšného sociálního dramatu Siréna (1947), která byla na 8. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vyznamenána Velkou cenou Biennale, a zkušeného scenáristu šlo o pátou režii celovečerního snímku. Film vznikl v rámci takzvané jiráskovské akce, vyhlášené z popudu Zdeňka Nejedlého prezidentem republiky Klementem Gottwaldem na konci roku 1948. Cílem této kampaně byla oficiálně ještě větší popularizace díla již tak oblíbeného spisovatele spočívající ve znovuvydání jeho knih, v zintenzivnění přítomnosti Jiráskových dramat v programech divadel a rovněž ve výrobě vyššího množství souvisejících filmových adaptací. Ovšem do roku 1951, kdy akce vrcholila oslavami stého výročí literátova narození, byl dokončen jediný takový snímek, a to právě Steklého Temno. – Film, na němž se v žádné fázi přípravy nepodíleli historičtí či jiní odborní poradci, zachovává strukturu Jiráskova románu, poprvé vydaného v roce 1915. Děj je situován do dvacátých let osmnáctého století, do časů vlády císaře Karla VI., kdy v českých zemích vrcholí rekatolizační úsilí vedené obávaným Tovaryšstvem Ježíšovým neboli jezuity. Symbolickým vrcholem protireformačních snah se má stát svatořečení Jana Nepomuckého. Na tomto pozadí se odehrává příběh tajného protestanta myslivce Machovce a jeho dětí Helenky a Tomáše. .. (Filmový přehled)
Recenze diváků:
Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu.
Pěkně natočeno s bohatou výpravou. Jezuita plameně káže početnému obecenstvu po křížem s třemi tajemný písmeny IHS znamenajícími to, že jeho řád potažmo celá římská církev ve skutečnosti slouží pohanským egyptským božstvům: Isis, Horus a Set. Tajná armáda římské církve a papežova milice Jezuité jsou zde vylíčeni velice eufemisticky. Výňatek z přísahy jezuitského kněze: „Dále slibuji a prohlašuji, že když budu mít příležitost, budu vést neústupnou válku, tajně nebo otevřeně, proti všem kacířům, protestantům a liberálům, jak je mi přikázáno, vyhubit a vyhladit je z povrchu zemského; a že nebudu šetřit ani pohlaví, věku ani stavu; a že budu věšet, decimovat, vařit, stahovat z kůže, škrtit a pohřbívat za živa tyto nechvalně známé kacíře; rozpárám žaludky a lůna jejich žen a rozdrtím hlavy jejich kojenců o zdi, abych navždy vyhladil jejich odpornou rasu.“
Podívejte se tako na film:
Přečtěte si: