S čerty nejsou žerty (1984) aneb nejlepší čertovská pohádka všech dob je to pravé vánoční ořechové!

Chamtivá macecha připraví svého nevlastního syna Petra o všechno, včetně dědictví po jeho otci. Petr se mezitím seznámí s dcerami místního knížete, když je zachrání při projížďce, při které se jim splašili koně a zaujme ho vyzývavá Angelína. Petr však pro ni nic neznamená. To její sestra Adélka, hodná a skromná, se do Petra hned zamiluje. Petrova macecha se neštítí ničeho, a aby se ho zbavila, spikne se s místním správcem společně proti Petrovi kují pikle a pošlou ho do vězení a poté i na vojnu. Petr však uteče a protlouká se světem. Když už neví kudy kam, potká věrného a spravedlivého přítele samotného čerta (oficiální text distributora)

Recenze diváků:

Nejlepší čertovská pohádka, jakou kdy svět viděl. Takhle mají vypadat pořádní čerti, ne jako ta uřvaná karikatura z Princezny ze mlejna. Výborný Heřmánek jako Lucifer, výborný Preiss jako správce, výborný Nárožný jako kaprál, výborný Kemr jako kníže a to nebudu vypisovat další menší či věší role (např. Drápal). Btw nejlepší hláška – Viktor Preiss: Který z v….(který z vás je nejbohatší)

Nejpeklovatější Peklo filmového plátna. „A tatínek vám vyhlásí válku.“ Koho jmenovat? Preiss („Ne ne ne, to nemuselo být“), Nárožný („Já přijdu“), Kretschmerová („A je to. Baba“), všichni ti padouši jsou tak krásně padoušský, že jim člověk chtě nechtě musí fandit. A Heřmánek coby kníže pekel („Jsi drzý čert“), král tmy Lucifer XIV., to je pošušňání (komu došla ta hříčka s Ludvíkem XIV.?). „Ať už peklo bylo nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe podíváme, uvidíme, že spoustě lidí Peklo chybí.“ U nás zkrátka nejsou kladný pámbíčkáři ale čerti. BTW jako bylo mi asi sedm když jsem to viděl v kině a u první cesty Kocoura do pekla jsem se dost bál.

Tak tahle pohádka se časem už zařadila do zlatého fondu česko(slovenských) pohádek. Líbila se mi již jako malému klukovi, líbí se mi i teď po více jak dvaceti letech, filmová kvalita přetrvala… Výborné herecké výkony, chytrý scénář, hodně humoru a sympatičtí čerti (ti jsou ale tak trochu jediným kontroverzním bodem pohádky – to, že my Češi v našich národních pohádkách máme tendence bagatelizovat úlohu pekla a zlehčovat až zesměšňovat postavu čerta, je všeobecně známo a svědčí to i o jistých rysech našeho národního naturelu. Tvůrci tohoto filmu však posunuli mantinely ještě trochu dál… Peklo a Lucifer jsou dokonce kladné elementy v opozitu hříšnému a veskrze zkaženému světu a postavám nahoře. ,,Díky“ Boženo Němcová za toho Tvého ,,čertova švagra“…)

Jedna z našich nejlepších filmových pohádek a víte, proč tehdy ty pohádky měly takovej úspěch? Protože tvůrci tehdy brali děti jako sobě rovné a chtěli jim předložit kvalitní příběh s trochou zamyšlení a prokreslenými postavami. Žádný jednovrstevný vodový omáčky, jako dneska o hovadinkách typu Rumplcimprcampr. A navíc mám k tomuhle filmu i duchovnější vztah, protože jsem se narodil zároveň s ním. Už od dětství to byla moje nejoblíbenější pohádka. A Karel Heřmánek je ten nejlepší čert v dějinách filmu, hned po Ladislavu Peškovi z Martina Kabáta a Al Pacinovi z ďáblova advokáta.