Od nejstarších dob si bezradné lidstvo v primitivních představách ztotožňovalo hrůznou sílu blesku s hněvem božstev. Katolická církev pak s božími úmysly. Kněží označovali blesk za projev božího trestu. Byl to jeden ze způsobů, jak udržovat věřící v nevědomosti. Proto bylo většině církevních hodnostářů proti mysli přijmout názor, že blesk je slepá přírodní síla, kterou lze ovládnout. Člověkem, který tuto myšlenku dokázal, byl vynálezce prvního hromosvodu na světě Prokop Diviš. Jelikož byl Diviš knězem premonstrátského řádu, bylo jeho bádání, ve srovnání s ostatními učenci té doby, omezené. Výsledky své práce musel předkládat svým nadřízeným ke schválení. Jeho dochované rukopisy jsou dokladem jeho marné snahy smířit světské názory s názory církevními. Hodnotou svých výzkumů bývá Prokop Diviš srovnáván s Benjaminem Franklinem, kterému bývá prvenství vynálezu hromosvodu přiznáváno. Faktem ale je, že uzemněný hromosvod v Příměticích s úspěchem fungoval dříve než Franklinův ve Filadelfii… Prokop Diviš byla badatel velmi mnohostranný. Většina jeho objevů vznikla za jeho působení na faře v Příměticích u Znojma. A právě toto období zachycuje televizní inscenace. V titulní roli si připomeneme herecké mistrovství Miloše Nedbala. Vynálezce Prokop Diviš se narodil 26. března 1698. (Česká televize)
Recenze diváků:
„Běda tomu skrz něhož pohoršení přichází…“ Prokop Diviš a jeho „povětrnostní mašina“ to ve své době, kdy prim hrály lidská omezenost, pověry a autorita církve, neměl vůbec jednoduché. Aspoň takto vyznívá tahle televizní inscenace s velmi přesvědčivým Milošem Nedbalem v titulní roli. Zaujala mě už úvodní scéna, která poměrně sugestivně ukazuje sílu lidského strachu z destruktivní síly bouřek a blesků. Stejně tak sugestivně tento televizní film končí a to chorálovou hudbou Karla Mareše. Zajímavé zarámování celé inscenace.
Nejedná se žádný hromosvod, nýbrž o bleskosvod! A je mnohem dokonalejší než Franklinův vynález, blesky přímo odrazuje. Např do okolí toho v Helvíkovicích ještě neudeřilo!