Praha nultá hodina (1962) aneb dramatická noc 14. března 1939, kdy už v Praze bezostyšně řádí němečtí ordneři

Začátek nacistické okupace se stal námětem řady filmů, často však již zapomenutých. Patří k nim i tento snímek v režii Miloše Makovce.

Ve třicátých letech dvacátého století, po nástupu Hitlera k moci, nalezlo mnoho německých antifašistů politický azyl v Československu, které však muselo po mnichovské dohodě v září 1938 Německu postoupit svá pohraniční území. 14. března 1939 odjíždí prezident Hácha do Berlína a je jasné, že dojde k okupaci. Na ministerstvu zahraničních věcí pálí úředníci důležité spisy, aby se nedostaly do rukou Němců. Mají být spáleny i cestovní doklady německých emigrantů, topič Brázda je však schová. Příslušníci nacistické strany chystají seznamy lidí, kteří budou v Praze zatčeni. Jejich velitel Franz Kluge má v případě úspěchu slíbenu důstojnickou hodnost v SS. Emigranti se scházejí v libeňském ateliéru sochaře Landy, protože vědí, že budou nuceni přejít do ilegality. Brázda mezitím předal kufr s pasy starému profesoru Adlerovi. Ten už nemá mnoho fyzických ani psychických sil a uschová kufr u studenta Honzy Krále, který žije s německou studentkou Toni. Nastává dramatická noc, kdy už v Praze bezostyšně řádí němečtí ordneři…

Recenze diváků:

Asi u tohoto filmu půjdu proti proudu. Považuji jej za celkem dobrý film s napětím a slušným tempem. Možná si někteří uživatele berou příliš osobně proslov jedné německý mluvicí postavy: „Pojďte ven! Neslyšíte?! Vylezte na světlo! Ukažte svoje tváře – tváře lumpů, za které by se i krysa styděla! Slyšíte mě? „Přijde den“ to bylo naše heslo. Ano přijde den, kdy všechno, co lidsky cítí, povstane proti vám. Neujdete pomstě lidu! Slyšíte! Vy černý dobytku. Hej! Slyšíte, vy hnědé hromady Hitlerova hnoje! Vždyť jste k smíchů. Znáte ten vtip o dvou možnostech? Vždyť to nemá smysl. Jste příliš hloupí! Vám teprve svitne, až budete všichni nahoře. Buď na kandelábru nebo na pořádné šibenici!“
Historický kontext filmu sedí, herecký a filmařský dobře zpracováno.

Zajímavý snímek posazený do začátku obsazení naší země německými okupanty. V závěru filmu symbolicky z kufru vypadává jeden pas, když v tu chvíli přichází o život jeden z německých komunistů.