Ohnivý máj (1974) – nejen Jan Hus, ale i Jeroným Pražský zemřel mučednickou smrtí

Mistr Jeroným Pražský je v českých i evropských dějinách vždy až ten druhý, za Janem Husem. Zůstává tak se svou obětí i dramatickými životními osudy nezaslouženě ve stínu svého staršího přítele a druha v mučednictví.

Petr Kostka v dramatickém příběhu Jeronýma Pražského, který si může zachránit život, zřekne-li se učení Jana Husa.
Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením. Příběh ze začátku patnáctého století podle románu A. Dvořáka napsala M. Poledňáková. 

Recenze diváků:

Československý historický film vyprávějící o osudu českého teologa a filozofa Jeronýma Pražského (1380-1416). Vzdělaný Husův stoupenec v podání P. Kostky poukazuje na nespravedlivé Husovo odsouzení a pokračuje v jeho snaze o nápravu církve, do té doby, než je dopaden, obviněn z kacířství a uvězněn. Z obavy, aby Jeronýmova mučednická smrt, v krátké době druhá za sebou, nerozpoutala ozbrojený odpor v českých zemích, byla filozofovi předložena nabídka, že pokud by se písemně distancoval od Husova učení a odvolal svou vlastní kritiku církve, mohl by být propuštěn na svobodu. Jeroným, mistr čtyř středověkých univerzit, se rozhodl nezradit svou čest, přidržel se hlasu srdce a byl v květnu 1416 v Kostnici upálen. Ze známých herců mě zaujal skvělý K. Höger jako kardinál Zabarella, který se neúspěšně snažil zabránit smrti vzdělaného filozofa a současně předpokládaným nepokojům v Evropě a L. Boháč jako kardinál Petr z Ailly, očekávaný budoucí papež, držící linií nastavenou církví odmítající jakoukoliv reformu a přísně trestající její kritiky. Dále mě velmi zaujal V. Maurer v roli proradného Michala de Causise, českého kněze, prokurátora papežské kurie a tvrdého odpůrce reforem, jenž se usmíval, když Jeronýmovo tělo zachvátily plameny. V menší roli nepříliš zbožného kanovníka Máze se objevil krátce před svou smrtí i J. Libíček. V ženských rolích jsme mohli sledovat J. Šulcovou, polskou šlechtičnu Alžbětu a Jeronýmovu milou, která neváhala a přicestovala z Krakova do Kostnice, kde byla svědkem Jeronýmova skonu. Dále se ve snímku objevila L. Geprtová jako Alžbětina důvěrnice a J. Obermaierová v roli povětrné dívky. Docela příjemně mě překvapil S. Matyáš v malé roli divokého polského šlechtice a odmítnutého nápadníka J. Šulcové. Snímek A. Dvořáka odhaluje souvislosti a mocenské struktury na počátku 15. století, doby, kdy se svobodně smýšlející intelektuálům nevedlo zrovna dobře. Ve snímku oceňuji jak komorní dialogy tak hromadné scény v podobě sněmů a koncilů, přesto film hodnotím pouze průměrně.

Na Odysee


Na VK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *