Podle námětu Pavla Hajného vznikl v režii Zbyňka Brynycha romantický příběh o lásce televizního reportéra Cyrila (Václav Postránecký) k mladé chemické inženýrce Mileně (krásná Jaroslava Obermaierová)
Nejde však o tradiční romantiku. Milena má již několik let známost se zkušebním řidičem Pavlem, když se však seznámí s Cyrilem, má pocit, že on by mohl být „ten pravý“.
V optimistickém snímku se podíváme také do neratovického podniku Spolana, kde se film natáčel a který byl významnou součástí československého průmyslu. To už ale bohužel neplatí, Spolana už není česká (vlastní ji polský Orlen), v r.2025 byly uzavřely některé provozy – ukončena výroba PVC a kaprolaktamu a propuštěno 500 lidí. Nyní zde pracuje kolem 200 lidí.
Milovníky tatrovek potěší záběry ze zkušebního polygonu, kde Pavel ( Rudolf Jelínek) testuje těžkou osmsettřináctku…
Recenze diváků:
Půjdu proti proudu zdejších moralistů (ČSFD). Když se úplně odpoutám od země a doby vzniku, tak je to klasickej romantickej film o konci jednoho vztahu a začátku jiného vztahu. To, že hrdinka je angažováná ve své práci, no a? Pokud by to bylo v dnešní době, hrdinka by byla podnikatelka hákující od nevidím do nevidím, aby poplatila složenky, bylo by to lepší? Aspoň má co řešit v dnešní době, by buď byla tak zavalená prací, že by na vztahy neměla čas, nebo by naopak klepala bídu s nouzí a čekala v jaké rachotě si ji nechají déle jak 3 měsíce. Oficiální text distributora, je takovej krásnej výblitek, že i ten kdo to psal to snad nemohl myslet vážně. A propos rodina by měla být základem každého státu a nevím co je příkladného na tom, že když někoho zbouchnete tak si ho i vezmete, tak by to totiž mělo normálně být i když se to již dlouho nenosí. Navíc čistě z ženského pohledu pokud jste v dlouhodobém vztahu, který se nikam dál nevyvíjí, ale zas není tak špatnej, aby ho měl člověk odvahu ukončit, tak prostě budete opravdu radši hákovat v práci. No a když tu čtu mužské komentáře o tom jak hlavní hrdinka neví co chce. Tak se musím smát, protože je vidět, že ti mužští ženské vůbec nemají prokouknuté. Hlavní hrdinka přesně ví co chce, chce utéct z nudného stereotypního vztahu, kde už vedle sebe žijí jako sourozenci, ale bojí se to ukončit a tak čeká, že se něco stane a ono se to opravdu stane a zamiluje se do někoho jiného. Krásně je tam vidět jak i ten její bajvalej, místo toho, aby dal novému sokovi do držky, tak mu ji přenechá, protože sám vidí, že se zasekli na mrtvém bodě a nikam dál by to stejně nevedlo a i když ji má rád a pořád se oni stará, tak už je to taková opravdu láska jako k sestřičce. Paní Obermaierová byla za mlada hrozně sexy i s bubnem.