Povídková tvorba Boženy Němcové vznikala mezi 40. a 60. lety 19. století a zahrnuje vedle známé Babičky i řadu dalších významných textů. Povídky zachycují každodenní život venkovských lidí, jejich radosti, starosti, chudobu, zlobu i drobné radosti, a zároveň vyzdvihují ideál dobrého člověka jako záruku spravedlivějšího světa.
Božena Němcová byla mistryní realistického a citlivého popisu lidských osudů. Její povídky kombinují psychologickou hloubku postav s detailním zobrazením venkovského prostředí. Autorka dokázala zachytit každodenní rutinu, sociální rozdíly a lidské ctnosti i slabosti, což činí její díla nadčasovými a stále čtenými. Povídky jsou také významné pro českou literární historii, protože přispěly k formování moderní české prózy a reflektují národní i ženské emancipační snahy autorky.
Povídky I
Pan učitel – Chyže pod horami – Sestry – Divá Bára a jiné.
Povídky II
DOMÁCÍ NEMOC – ČTYRY DOBY – KARLA – CHUDÍ LIDÉ – DOBRÝ ČLOVĚK – V ZÁMKU A V PODZÁMČÍ a jiné.