6. října 1923 byly založeny ČSA – jejich konec v r. 2024 je znakem úpadku české státnosti

ČSA patřily mezi „rodinné zlato“ naší země a jejich letadla se pomyslně dotýkala hvězd. Společnost ČSA (nejdříve Československé státní aerolinie, po 2. světové válce byly obnoveny jako Československé aerolinie, od r. 1995 České aerolinie) náležela mezi pět nejstarších aerolinií planety a byla jakousi výkladní skříní naší země. Za svoji více než stoletou historii tak šířila dobré jméno Československa a později i České republiky po velké části světa.

Vznik společnosti

Společnost Československé státní aerolinie byla založena 6. října 1923. Hlavní základnou nově vzniklého dopravce bylo mezinárodní letiště v Kbelích. Původně pouze vojenské letiště Kbely, bylo 28. října 1923 na slavnosti u příležitosti 5 let od založení republiky dějištěm symbolického zahájení leteckého provozu ČSA. Pro špatné počasí se však první let nemohl uskutečnit. I přes nepřízeň počasí však do Kbel přišly davy lidí a nechyběli tu ani ministři, důstojníci a další prvorepubliková „smetánka“. Aby přítomní neodcházeli zklamaní, že neviděli letadlo v akci, obletěl štábní rotmistr Karel Brabenec na letounu Aero-A14 alespoň zdejší letiště.
Následujícího dne, 29. října 1923, se uskutečnil první dálkový let z Prahy do Bratislavy. Zároveň letělo v opačném směru letadlo s pilotem štábním rotmistrem Josefem Cinibulkem a balíkem pošty.
Letadla Aero-A14 dostala firma od armády. Letoun byl ale nevyhovující,  protože mohl kromě pilota přepravit pouze jednoho cestujícího se zavazadlem. 
V roce 1924 byla trasa prodloužena přes Bratislavu až do Košic. Z Prahy se létalo i do Brna, Ostravy, Mariánských Lázní a Karlových Varů. Lety zajišťovaly zprvu československé stroje AeroA-14 a Aero A-10, od roku 1925 byly postupně nahrazovány britskými stroji De Havilland DH.50 a Farman F-60 Goliath.

Ikonický kód „OK“

Aerolinie se v roce 1929 staly členem Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) a o rok později pro ně byla zavedena mezinárodní poznávací značka OK, jež nahradila dosud užívané písmeno L. Kód „OK“, který se vžil do každodenního povědomí, se stal synonymem pro bezpečnost a spolehlivost.  
Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích, mezinárodní linky přibyly v r. 1928, ty ale zajišťovala soukromá Československá letecká společnost (jež na to získávala státní subvence).
V roce 1930 se na zahraniční lety vydaly už i ČSA. Prvním zahraničním cílem ČSA byla Jugoslávie. Byla otevřena linka Praha-Bratislava-Záhřeb. V následujících letech bylo toto spojení prodlouženo na pobřeží Jaderského moře až do Sušaku nedaleko Rijeky.  Linka se nazývala Jadranský Express a bylo pro ni zakoupeno britské obojživelné letadlo Saro Cloud, které létalo na úseku Záhřeb-Sušak.
Následuje linka zvaná Rumunský expres do Bukurešti. V červnu 1935 spojila linka ČSA lázně Piešťany a Bratislavu s Vídní. Počátkem září 1936 byla otevřena pravidelná linka Praha-Moskva. Měla mezipřistání v Užhorodu, rumunských Kluži a Jasy, ukrajinském Kyjevě a ruském Brjansku. Později přibyly další evropské metropole, jako Brusel, Paříž, Řím a Budapešť.

Letiště ve Kbelích bylo centrem československého letectví až do roku 1937. V dubnu 1937 se domovským přístavem Československých státních aerolinií stalo nově vybudované letiště v Ruzyni, vzdálené 15 km od středu hlavního města.
O tři měsíce později začaly na linkách ČSA sloužit letušky.

Protektorát Čechy a Morava

V době okupace nacistickým Německem od března 1939 do května 1945 byl provoz Československých státních aerolinií zcela zastaven. Jejich letadla zabavila německá společnost Lufthansa. Po osvobození byl provoz společnosti obnoven a nastal její zlatý věk.

Po r. 1945

Po roce 1945 zahájily ČSA, už pod názvem Československé aerolinie, opět provoz. Obnovily všechny vnitrostátní linky a postupně otvíraly i mezinárodní linky.
V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, která byla v továrnách Avia postupně rekonstruována na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících.

Do konce roku 1946 létaly ČSA na 10 zahraničních linkách z Prahy do Amsterdamu, Curychu, Paříže, Stockholmu, Bruselu, Kodaně, Londýna, Varšavy, Bělehradu a Bukurešti. V dubnu 1947 zahájily první mezikontinentální linky, a to Praha-Řím-Istanbul-Ankara a Praha-Řím-Káhira. Koncem roku bylo spojení dále rozšířeno do Nikósie a izraelské Lyddy. V roce 1948 se staly součástí sítě evropských leteckých spojů ČSA Sofie, Budapešť, Berlín, Göteborg, Helsinky, Nice a Bejrút.
Západní země odmítly po Únoru 1948 spolupracovat s Československem, reagovaly omezením letů do Prahy, zákazy přeletů svých území pro letouny ČSA a Spojené státy americké vyhlásily embargo na dodávky letounů a náhradních dílů pro zakoupené Dakoty Dougles DC-3. Ze Sovětského svazu bylo dodáno deset letounů Iljušin Il-12 pro 18 cestujících. Dále bylo dodáno sedm letadel Lisunov Li-2, přezdívaných „Ličko“, což byl v SSSR licenčně vyráběný Douglas DC-3. Následoval Iljušin Il-14, který se ve své době stal základním typem používaným ČSA.  

V roce 1951 jsou zřízeny v rámci ČSA Letecké aerotaxi a odštěpný závod Agrolet pro speciální služby zemědělství a lesnímu hospodářství.

Proudové letouny

Na sklonku 50. let se začaly v pravidelném provozu používat proudové letouny Tu-104 Tupolev. ČSA byly po Aeroflotu druhou leteckou společností pravidelně provozující proudové letouny na svých linkách. Pro stroj létající rychlostí přes 900 km/h však bylo potřeba přebudovat celé letiště i dráhy, které byly pro nový letoun příliš krátké.
9. 11. 1957 startoval proudový Tupolev Tu-104 na lince z Prahy do Moskvy. V srpnu 1958 vzlétl na lince ČSA do Káhiry a o rok později do Bombaje. Proudová letadla Tu-104A zahájila rozvoj dálkových spojů ČSA a zároveň byla nasazena i na některé evropské spoje. Tu-104A také zahájilo první linku ČSA na jižní polokouli z Prahy přes Káhiru a Bombaj do Rangúnu, Phom-Penhu a Jakarty.

V roce 1960 zakoupily ČSA čtyřmotorové turbovrtulové letouny Iljušin Il-18, které byly zařazeny na vnitrostátní linky, ale i na nové linky v Africe, na Blízkém a Středním východě i v jihovýchodní Asii. V roce 1962 byl zahájen provoz na první transatlantické lince, směřující z Prahy do Havany. Koncem roku 1964 otevírá nové proudové letadlo ve flotile ČSA, Tupolev Tu-124, linku do západoněmeckého Frankfurtu. V červnu 1967 byl do sítě západoafrických spojů ČSA zařazen Freetown v Sierra Leone a v září téhož roku byly zahájeny pravidelné lety do Singapuru. V dubnu 1969 navázaly ČSA pravidelné spojení Prahy s Lucemburkem a v listopadu zapojily do jedné ze svých linek na Dálný východ malajsijský Kuala Lumpur. Na jaře 1970 se stává součástí mezinárodní letecké sítě ČSA Tripolis v Libyi. Počátkem května téhož roku zahajují ČSA provoz na dvou transatlantických linkách, z nichž první spojuje Prahu s Montrealem a New Yorkem a druhá Bratislavu a Prahu přes Amsterdam s New Yorkem.

Během první poloviny 60. let byla zahájena projektová příprava nového letiště Praha-Ruzyně, s jehož výstavbou bylo započato v březnu 1964. Nové letiště bylo otevřeno dne 15. 6. 1968 a mělo téměř pětinásobně větší prostor než jaký byl k dispozici na letišti starém, s odbavovací kapacitou 4 miliony cestujících ročně.

Koncem roku 1971 přibyla do letadlového parku první letadla Tu-134A z celkem 14 objednaných a v roce 1972 byla postupně zařazována do pravidelného provozu na některých vnitrostátních tratích, na většině evropských spojů a na linkách do severní Afriky. Jako náhrada pístových Iljušinů Il-14 byl zvolen třímotorový proudový letoun Jakovlev Jak-40. ČSA postupně zařadily do letadlového parku celkem 17 těchto letadel. Od roku 1979 do roku 1985 bylo do flotily ČSA zařazeno celkem 6 letadel Il-62 v modernizované verzi Il-62M.
Mezi lety 1977 až 1987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Zabí, Dubaje, Vallety (Malta), Jerevanu, Taškentu a Hanoje a Ho Či Minova Města ve Vietnamu.
V roce 1987 bylo v SSSR objednáno 7 letadel Tu-154M pro nejvytíženější evropské tratě a linky do severní Afriky. První z nich byly převzaty v únoru 1988. 
Začátkem roku 1989 byly objednány dva Airbusy A310 s dodávkou v roce 1991.

Po r. 1989

Po r. 1989 přichází pro ČSA zásadní zlom. Ve druhé polovině roku 1992 došlo k přeměně ČSA na akciovou společnost a odprodeji části akcií francouzské letecké společnosti Air France. Ta zakoupila 19,1 % akcií, stejný podíl získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Každý z nich zaplatil za podíly 30 milionů dolarů. Československý fond národního majetku si ponechal 49,3 %. Česká pojišťovna získala 4,5 % akcií, necelých 3,5 % připadlo městu Praha a zbytek se stal společně majetkem měst Bratislava, Košice a Poprad. 
Byl zrušen zákon, podle něhož byly ČSA jedinou firmou, která mohla provozovat leteckou dopravu.
Vzniklá vlastnická struktura ČSA neměla dlouhého trvání. Kvůli finančním potížím na straně Air France, neshodám s českou vládou ohledně nadhodnocení majetku firmy a rozdílným představám o řízení, francouzský dopravce již v roce 1994 z ČSA vystoupil a svůj podíl prodal zpět českému státu (Konsolidační bance). O několik let později (v roce 1997) stát odkoupil i podíl od EBRD, čímž se aerolinie staly opět plně státním podnikem.

27. 6. 1992 posílil flotilu ČSA první Boeing 737-500
V r. 1994 se ČSA propadly do ztráty a firma ztratila podíl na trhu.

S platností od 26. 3. 1995 byl změněn název společnosti na ČSA – České Aerolinie.
Byly otevřeny nové linky do německých měst Hannoveru a Stuttgartu. Rovněž byly přímo u výrobce objednány další Boeingy 737-400 a 500. Letadlový park ČSA v roce 1995 čítal 22 letadel.

Koncem roku 1998 byla otevřena nová linka Karlovy Vary – Moskva. Z Prahy byly otevřeny nové linky do Boloně, Nice, Osla a znovuobnoveny linky do Damašku a Kuvajtu. V té době již byly linky do jihovýchodní Asie (Singapur, Kuala Lumpur) a ČSA se zaměřily především na linky do Severní Ameriky.

25. 3. 2001 vstoupily ČSA do světové aliance leteckých dopravců SkyTeam.
V prosinci 2002 bylo objednáno u výrobce 7 nových turbovrtulových letadel ATR 42-500.

V roce 2003 vypsala firma výběrové řízení na nové stroje. Tendr vyhrál Airbus. ČSA dostaly 12 nových letadel Airbus A319 a A320 za zhruba 11 miliard korun.
Rok 2006 se společnost dostává opět do finančních potíží. Musí prodat svoji divizi cateringu (občerstvení do letadel) i nový cargo terminál, jehož provoz byl zahájen teprve roku 2004 a později i bezcelní obchody Duty Free.
V roce 2009 se společnost propadla do obrovské ztráty ve výši 3,7 miliardy korun. V říjnu 2009 je ukončena poslední pravidelná dálková linky Praha-New York a zároveň je ukončen provoz linky do Londýna. Ke konci roku 2009 vlastnila společnost 51 letadel.
V roce 2010 společnost sice vykázala zisk 76 miliónu korun, bylo to ale proto, že prodala majetek za 2,7 miliardy korun. V roce 2010 ČSA prodaly například lukrativní sloty na londýnském letišti Heathrow konkurenční společnosti British Airways.
V březnu 2011 je vytvořen ze společností ČSA a Letiště Praha státní podnik Český Aeroholding. 

V roce 2013 do aerolinií vstoupily korejské aerolinie Korean Air, které získaly 44 procent ­akcií. V únoru 2018 se majoritním vlastníkem stala společnost Travel Service (nyní Smartwings), která odkoupila 44 procent akcií od Korean Air a 20 procent od státního podniku Prisko, třetinu už vlastnila.
Část akcií poté odkoupila společnost Rainbow Wisdom Investment Limited patřící čínské státní společnosti CITIC Group. Čína získala téměř poloviční podíl ve Smartwings v roce 2016. Tehdy akcie koupila státní skupina CEFC, po jejím krachu ale aktiva převzala právě CITIC Group.

Během koronavirové pandemie v roce 2020 se Smartwings dostaly do existenčních problémů.10. března 2021 vyhlásil Městský soud v Praze úpadek ČSA a dosadil do vedení firmy insolvenčního správce. V červnu byla soudem a věřiteli povolena reorganizace ČSA. V únoru 2024 odkoupila 49,92 % akcií od Rainbow Wisdom Investment Limited společnost Prague City Air českého podnikatele Jiřího Šimáněho.

V sobotu 26. října 2024 České aerolinie jako dopravce skončily. Jméno ČSA zůstává už jen jako obchodní značka. Rodinné zlato naší země po 101 letech ztratilo svůj třpyt a definitivně vyhaslo.
Z kdysi početné flotily, která v roce 1967 čítala 75 strojů, už společnosti v okamžiku jejího definitivního konce zůstávala jen dvě letadla.