Z německého tisku jsme se mohli dozvědět, že automobilka BMW stáhla nabídku na leasing služebního vozu pro předsedu zemského parlamentu v Sasku-Anhaltsku poté, co byl do čela parlamentu zvolen politik Alternativy pro Německo (AfD) Tobias Rausch.
Důvody svého rozhodnutí automobilka nevysvětlila, přičemž o několik dní dříve generální ředitel BMW Milan Nedeljković v souvislosti s AfD prohlásil, že pravicový populismus a nacionalismus „jsou jedem pro otevřenou hospodářskou lokalitu, která žije ze světového obchodu“.
Odmítnutí služeb zákazníkovi je obchodním rozhodnutím. Firma ale svým vyjádřením vstoupila na politické kolbiště. Připomeňme si, jak neblaze v minulosti BMW na politickém kolbišti působilo.
Temná minulost BMW
Společnost BMW je spojena se jménem Günther Quandt. Ten nadělal za první světové války jmění výrobou vojenských uniforem pro německou armádu. Toto jmění využil Günther po válce ke skupování dalších firem, včetně podílu ve společnostech BMW a Daimler-Benz. Rodina Quandta patřila ke skupině německých průmyslových dynastií, které pomohly dostat k moci Hitlera a následně těžily z utrpení a smrti milionů lidí. Během války vyráběly zbraně i baterie a ve velkém využívali otrockou práci. Klíčovou roli v tehdejším fungování BMW hrál zmíněný Günther Quandt (předseda správní rady) a jeho syn Herbert Quandt z prvního manželství.
Rodina získala i část arizovaného majetku, který nacisté zabavili Židům.
Günther Quandt vstoupil v roce 1933 do NSDAP a stal se jedním z Hitlerových hlavních finančních podporovatelů. V roce 1937 mu Hitler udělil titul Wehrwirtschaftsführer (titul „vůdce vojenského hospodářství“). Güntherova druhá žena Magda Ritschelová, s níž měl syna Haralda, se s ním v r. 1929 nechala rozvést, aby si vzala příštího ministra propagandy Josepha Goebbelse.
Quandt svého členství v nacistické straně i pochybného spojení s Goebbelsem využíval k tomu, aby od vlády v Berlíně získával lukrativní zakázky. BMW vyrábělo nejen motocykly a automobily pro potřeby „Říše“, ale také motory pro letouny Luftwaffe, které nacisté využívali k bezostyšnému bombardování svých vojenských, ale hlavně civilních cílů. Např. motorů BMW 801 pro letouny Focke-Wulf, Junkers a Dornier bylo vyrobeno přes 61 tisíc. BMW vyrábělo rovněž raketové motory na kapalné palivo určené pro řízenou střelu typu vzduch-vzduch, historicky jednu z prvních řízených střel na světě – německou raketu Ruhrstahl X-4. Vyráběli i raketové motory pro protiletadlovou střelu země-vzduch.
Od poloviny 30. let až do konce války bylo pro wehrmacht vyrobeno a dodáno více než 50 000 motocyklů BMW (modely R12, R75 a R35). Výroba civilních automobilů byla omezena a v r. 1941 ukončena, aby se firma mohla naplno soustředit na letecké motory a zbrojní výrobu, ale od počátku 30. let do roku 1941 bylo vyrobeno přibližně 10 tisíc vozů Leichter Einheits-Pkw (BMW 325) a také vojenské varianty Kübelwagen.
Otrocká práce v BMW
K temným kapitolám historie BMW patří i využívání vězňů z koncentračních táborů a nuceně nasazených dělníků. Byli to především tzv. Ostarbeiteři (dělníci z Východu), které nacisté odvlekli ze SSSR a východní Evropy.
Klíčovým místem zneužívání vězňů byl závod BMW Werk II v Mnichově-Allachu, což byla největší továrna na letecké motory v tehdejší „Třetí říši“. V roce 1943 byl přímo v Allachu zřízen pobočný koncentrační tábor spadající pod hlavní tábor Dachau. Vznikl primárně proto, aby dodával pracovní sílu právě pro BMW.
Ke konci války tvořili nuceně nasazení dělníci, váleční zajatci a vězni z koncentračních táborů až 90 % veškeré pracovní síly v této továrně. Celkový počet pracovníků zde mezi lety 1939 a 1944 stoupl z 1 000 na více než 17 000 lidí. Odhaduje se, že celkovým koncernem BMW (včetně dalších závodů jako Eisenach či Dürrerhof) prošlo až 50 000 nuceně nasazených lidí.
Vězni pracovali v katastrofálních podmínkách, trpěli neustálým hladem, podvýživou, špatnou hygienou a krutým zacházením ze strany dozorců SS i samotného personálu továrny.
„Bylo s námi velmi špatně nakládáno, byli jsme biti a museli jsme pít vodu z toalet,“ vzpomínal jeden z nich, Řek Takis Mylopulos.
V továrně na výrobu baterií pracovali vězni bez ochranného oblečení a byli tak vystaveni vysoce toxickým látkám. Mnoho z nich zemřelo na otravu olovem.
Někdejší vězni hovořili i o popravách „neposlušných pracovníků“, k nimž běžně docházelo ve výrobnách koncernu.
Poválečný vývoj
Günther Quandt byl sice v roce 1946 zatčen spojenci a vyslýchán. Trestu se ale vyhnul tvrzením, že jednal pod nátlakem vedení „Říše“, což je podivný argument pro Hitlerova stoupence a finančního podporovatele. Tehdy bylo s pomocí západních sponzorů zachráněno mnoho německých oligarchů zapletených do nacistických zločinů. Byli zařazeni do kategorie „příležitostných stoupenců“ (něm. Mitläufer) a nebyli nijak výrazně potrestáni, přičemž tresty se omezovaly převážně na pokuty.
V roce 1948 byl Günther Quandt propuštěn z vazby a mohl se brzy vrátit do hospodářského života. Univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem mu dokonce v roce 1951 udělila čestný doktorát „za zásluhy o poválečný rozvoj Německa“.
Průmyslové impérium, vybudované na zbrojení a otrocké práci, zdědil po jeho smrti v r. 1954 syn Harald (jemuž Goebbels napsal před smrtí dopis na rozloučenou: „Pravděpodobně budeš jediný, kdo bude moci pokračovat v rodinné tradici“) spolu s nevlastním bratrem Herbertem, který tak jako jeho otec vstoupil do NSDAP, a to v r. 1940. Ačkoliv bratři zpočátku spravovali zděděný majetek společně, v průběhu let si sféry vlivu a řízení klíčových podniků rozdělili. Na automobilový sektor se zaměřil Herbert a jeho linie (přes jeho třetí manželku Johannu a děti Stefana a Susanne) si dodnes drží dominantní postavení právě v automobilce. Patří jim téměř polovina firmy BMW.
V roce 2007 vysílala německá televize ARD dokumentární film „Mlčení rodiny Quandtů“, kde vyšlo najevo využívání otrocké práce vězňů. Teprve tehdy rodina prolomila několik desetiletí mlčení a připustila kolaboraci s nacisty, které se kdysi dopustili jejich děd a otec, továrníci Günther Quandt se synem Herbertem.
U videa nejsou k dispozici automatické titulky
Automatické titulky jsou k dispozici u videa rozděleného na několik částí
The Silence of the Quandts part 1/7
The Silence of the Quandts part 2/7
The Silence of the Quandts part 3/7
The Silence of the Quandts part 4/7
The Silence of the Quandts part 5/7
The Silence of the Quandts part 6/7
The Silence of the Quandts part 7/7