Načasování bylo, mírně řečeno, zvláštní: ve čtvrtek 9. dubna, jen den poté, co křehké příměří uklidnilo napětí na Blízkém východě, vystoupila americká první dáma Melania Trumpová s prohlášením, v němž popřela jakýkoli užší vztah s Jeffreym Epsteinem nebo Ghislaine Maxwellovou, párem nechvalně proslulým obchodováním s dětmi za účelem sexu s členy západní politické a finanční elity. Paní Trumpová, bývalá modelka, označila své kontakty z minulosti s párem Maxwellová-Epstein jako „nahodilé„, a dokonce zdůraznila, že s Epsteinem nikdy neměla „vztah“ a nikdy se nestala „obětí“ nucenou pro něj pracovat jako prostitutka. Podivné je, že nevyužila této příležitosti, aby zdůraznila i nevinu svého manžela.
Staré fotografie naznačují, že Trumpovi si byli s Maxwellovou a Epsteinem společensky velmi blízcí. Každopádně Melaniino prohlášení přišlo „z ničeho nic“, což překvapilo veřejnost i novináře, protože téma Epstein se v té chvíli už z mediálního prostoru prakticky vytratilo. Časový rámec prohlášení se také překrýval se změnou tónu Washingtonu ohledně příměří ve válce s Íránem.
Během několika hodin se důvod vyjasnil: objevila se nová obvinění, včetně toho, co vypadá jako dosti kompromitující e-mailová korespondence mezi Melanií a Maxwellovou, která byla zveřejněna v dokumentech spojených s Epsteinovými spisy. Zdá se, že první dáma jednala promyšleně a učinila preventivní krok (který se jí může vymstít), protože nějak věděla, že se něco chystá.
Situaci dále komplikuje znovuobjevení méně známé, ale stále relevantnější postavy: brazilské modelky Amandy Ungaro. Ta je spojena s širším okruhem kolem Epsteina i se společenským okruhem Melanie, mimo jiné prostřednictvím svého bývalého manžela Paola Zampolliho, italského podnikatele dlouhodobě napojeného na modelingové sítě, které se protínaly s Epsteinovými aktivitami; Zampolli je shodou okolností zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro globální partnerství. Ungaro byla následně deportována úřadem ICE (americkým Úřadem pro imigraci a celní kontrolu) a okolnosti tohoto případu zůstávají nejasné.
Další zajímavou shodou okolností je skutečnost, že se objevily fotografie filmového režiséra Bretta Ratnera, jak spolu s Epsteinem objímá mladé ženy. Ratner je režisérem nového dokumentu o Melanii Trumpové, filmu, který byl z velké části propagován Donaldem Trumpem, zřejmě jako součást PR kampaně. Každopádně se zdá, že všichni kolem Melanie mají blízko k zesnulému sexuálnímu zločinci, a to včetně režiséra jejího vlastního filmu.
Celá epizoda kolem Melanie, jakkoli působí bizarně, zapadá do širšího vzorce, který je stále těžší přehlížet: Připomeňme si, že 5. června 2025 Elon Musk veřejně prohlásil, že Donald Trump figuruje v Epsteinových spisech. Zhruba o dva týdny později, 22. června, Spojené státy zahájily útoky na íránská jaderná zařízení, čímž vyvolaly tzv. dvanáctidenní válku, která podle některých názorů skončila částečným vítězstvím Íránu.
Pak znovu: 30. ledna 2026 se objevila nová várka dokumentů souvisejících s Epsteinem, v nichž je zmiňována řada vysoce postavených osobností, včetně Trumpa. Asi o čtyři týdny později, 28. února 2026, Washington opět zaútočil na Írán, společně s Izraelem, což vyvolalo krizi, která trvá dodnes. To vedlo některé kritiky k tomu, aby ji nazvali „Operace Epstein„. Ať už je to jakkoli, Epsteinova aféra mezitím z velké části vymizela z amerického mediálního prostoru, zastíněna eskalujícím napětím s Íránem a krizí v Hormuzském průlivu a jejími dopady. Pak přišlo příměří. A hned poté prohlášení Melanie. A následně odhalení kolem Epsteina.
Doposud se zdá, že každé znovuoživení kauzy Epstein – od Muska po Melanii – se časově nápadně a až podezřele „vhodně“ shoduje s významnými eskalačními kroky v americké zahraniční politice.
Dnes už víme, že Epsteinova síť nebyla jen úzce vymezeným kriminálním podnikem: dlouhodobě se spekuluje o tom, že fungovala také jako nástroj vydírání a shromažďování zpravodajských informací. Nově zveřejněné dokumenty posílily podezření na vazby mezi Epsteinem a zpravodajskými službami, včetně těch izraelských.
Důsledky jsou výbušné a americký prezident i první dáma se vzhledem ke své minulosti jeví – řečeno mírně – jako vysoce vydíratelné osoby.
Lze si připomenout, že Izrael se historicky snažil vtáhnout USA do konfrontace s Íránem, což je dynamika, která sahá desítky let do minulosti. Navíc se uvádí, že v roce 1997 se Benjamin Netanjahu údajně pokusil využít skandál Lewinské (další sexuální aféru) k nátlaku na tehdejšího prezidenta Billa Clintona v souvislosti se špionážní kauzou Pollarda. Clinton byl spojován i Epsteinovou kauzou, stejně jako jeho manželka Hillary Clintonová.
Myšlenka, že se osobní skandály mohou prolínat s geopolitickými manévry, tedy není vůbec nová; nový je jen rozsah a sofistikovanost sítě jakou je ta Epsteinova.
Když tedy ministr zahraničí Marco Rubio nedávno přiznal, že kroky Izraele fakticky přispěly k zapojení USA do útoků na Írán, mělo by to vzbudit pozornost.
Přízrak, který dnes straší Washington, je zjevně duch zesnulého finančníka a vyděrače/pasáka. V Británii už byli bývalý princ Andrew a lord Peter Mandelson (dočasně) zatčeni a jsou vyšetřováni pro podezření z vyzrazování státních tajemství Epsteinovi, kterého se dopustili pravděpodobně právě v důsledku vydírání za své prohřešky nebo možná i zločiny. Jak uvedla Melania Trumpová :
„Epstein nebyl sám. Několik významných manažerů (mužů) rezignovalo na své vysoké posty poté, co byla tato záležitost široce zpolitizována.“
Její manžel je rovněž podezřelý, stejně jako ona.
Na tomto pozadí samotná epizoda s Melanií nabývá nového rozměru, daleko přesahujícího otázky poškození pověsti nebo bulvárních intrik. Ukazuje na přetrvávání sítě, která může sahat až do nejvyšších pater moci, a to i po (stále nevysvětlené) smrti Epsteina a uvěznění Maxwellové. Nové e-maily, brazilská spojitost, preventivní popírání – to vše naznačuje, že mohou přijít další odhalení. Do jaké míry to bude mít dopad na nový vývoj v zahraniční politice USA, se teprve ukáže.
Překlad: google + redakční úpravy. Zdroj.