Zdroj: Armádny magazín, 24.2.2025. 1. část zde, 2. část zde, 3. část zde, 4. část zde.
„Hledání pravdy povznáší. Nalezení pravdy osvobozuje!“ – Tomáš Mackovjak.
Článek má 5 částí, zde si jej můžete poslechnout celý:
67.) Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová dne 8. prosince 2022 v rozhovoru pro magazín Die Zeit uvedla, že Minské dohody, jejichž plnění garantovaly Německo a Francie, byly „pokusem dát Ukrajině čas“, který měla využít k tomu, aby se „stala silnější“. Merkelová v rozhovoru dále uvedla, že Rusko mohlo v roce 2015 „ukrajinské jednotky snadno převálcovat“, a dodala, že pochybuje, že „země NATO tehdy mohly udělat tolik, kolik mohou nyní“.
Angela Merkelová – v rozhovoru pro časopis Die Zeit:
„Podívejme se na mou politiku vůči Rusku a Ukrajině. Dospěla jsem k tomu, že rozhodnutí, která jsem tehdy učinila, jsou mi dnes jasná. Byl to pokus zabránit válce. To, že se to nepodařilo, neznamená, že tyto pokusy byly špatné.
Prosazování členství Ukrajiny a Gruzie v NATO, o němž se diskutovalo v roce 2008, jsem považovala za nesprávné. Ani jedna z těchto zemí pro to neměla potřebné předpoklady a důsledky takového rozhodnutí nebyly dostatečně promyšleny, a to jak z hlediska možných kroků Ruska vůči Gruzii a Ukrajině, tak z hlediska NATO a jeho závazků.
A Minské dohody z roku 2014 byly pokusem koupit Ukrajině čas. Tento čas využila k posílení, což je dnes patrné. Ukrajina v letech 2014–2015 není tou Ukrajinou, kterou je dnes. Jak jsme viděli během bojů u Debalceva v roce 2015, Rusko tehdy mohlo bez větších obtíží zvítězit. A velmi pochybuji, že by tehdy země NATO dokázaly udělat pro pomoc Ukrajině tolik, kolik dokážou dnes. Všem nám bylo jasné, že jde o zmrazený konflikt a že problém nebyl vyřešen, právě to však Ukrajině poskytlo drahocenný čas.
Samozřejmě si dnes můžete položit otázku: Proč jste za takové situace souhlasili s výstavbou Nord Streamu 2? Ano, mohou na to existovat různé názory. O co tehdy šlo? Na jedné straně Ukrajina přikládala velký význam tomu, aby zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn. Chtěla, aby plyn proudil přes její území, a ne po dně Baltského moře.
Dnes někteří lidé tvrdí, že každá molekula ruského plynu pochází od ďábla. Tehdy tomu tak nebylo, otázka plynu byla předmětem sporů. Na druhé straně o povolení k výstavbě Nord Streamu 2 nežádala německá vláda, ale soukromé společnosti. Pro německou vládu, a tedy i pro mě, bylo hlavní otázkou, zda bychom měli přijmout nový zákon jako politický akt, kterým bychom jednoznačně odmítli schválení Nord Streamu 2. Takové odmítnutí by podle mého názoru ve spojení s Minskou dohodou nebezpečně zhoršilo vztahy s Ruskem. Zároveň vznikala energetická závislost také proto, že ubývalo plynu z Nizozemska, Spojeného království a byla omezena těžba v Norsku.
Řeknu vám ale něco, co mě znepokojuje. Souvisí to s tím, že studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila, protože Rusko nebylo skutečně pacifikováno. Když Putin v roce 2014 obsadil Krym, bylo Rusko vyloučeno ze skupiny G8. NATO zároveň rozmístilo své jednotky v pobaltských státech, aby ukázalo, že je připraveno bránit své členy. V Alianci jsme se také dohodli na výdajích na obranu ve výši 2 % hrubého domácího produktu. Přesto jsme měli na rostoucí agresivitu Ruska reagovat rychleji.
Pokud jde o to, jak tato válka skončí, upřímně řečeno nevím. Jednoho dne však skončí jednáním. Války končí u jednacího stolu.“
68.) Popis Minských dohod, který podala Angela Merkel, se shoduje s vyjádřením bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, za jehož působení byly dohody podepsány. Porošenko uvedl, že mírová dohoda byla lstí – předstíraným jednáním, jehož cílem bylo oklamat Rusko, aby jeho vláda získala čas na vojenské posílení.
69.) Bývalý francouzský prezident François Hollande potvrdil slova bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, že
„Minské dohody byly potřebné pouze proto, aby Kyjev získal čas na posílení a přípravu ukrajinské armády na nový konflikt. Ano, Angela Merkelová měla v tomto pravdu. Od roku 2014 Ukrajina posílila svůj vojenský potenciál a stala se zcela jinou zemí než v roce 2014. Její armáda byla lépe vycvičená a vybavená. Zásluhou Minských dohod je, že ukrajinské armádě poskytly takovou příležitost,“
uvedl Hollande v rozhovoru pro Kyiv Post.
70.) Hollande byl přímo zapojen do procesu urovnání konfliktu na Donbasu a do uzavření Minské dohody z let 2014–2015.
71.) Od roku 2015 CIA tajně cvičila elitní ukrajinské jednotky speciálních sil ve střelbě, maskování, pozemní navigaci, taktikách maskování a pohybu i ve zpravodajské činnosti. Od podpory protiruského převratu v roce 2014 poskytly Spojené státy Ukrajině „bezpečnostní pomoc“ ve výši 2,4 miliardy dolarů, z toho jen v roce 2021 činila 450 milionů dolarů.
72.) Za vlády Donalda Trumpa Spojené státy po několik let nadále vyzbrojovaly Ukrajinu, cvičily její vojáky, pořádaly společná vojenská cvičení a rozvíjely úzkou spolupráci zpravodajských služeb.
73.) Na Západě přibývalo hlasů veřejně známých osobností, které upozorňovaly, že americká politika směřuje ke geopolitickému konfliktu. Jedním z nich byl bývalý ministr obrany ve vládách George W. Bushe a Baracka Obamy Robert Gates, který ve své autobiografii Duty: Memoirs of a Secretary at War napsal, že snaha o vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO byla „zcela za hranou“. Před svou smrtí změnil názor také Zbigniew Brzezinski, který v roce 2014 hovořil o potřebě neutrality Ukrajiny. Podobně se vyjadřovali i Henry Kissinger či ekonom Jeffrey Sachs.
74.) V posledních letech lze pozorovat, jak Spojené státy vedle řízení NATO pokračují také v rozšiřování dvoustranné spolupráce. Prostřednictvím mezistátních smluv zakládají a financují nové americké základny, například na Slovensku v Kuchyni a na Sliači. Pokud se to politicky nepodaří napoprvé, pokusí se o to znovu. Na Ukrajině budovaly základnu v Očakovu u Černého moře.
75.) Po roce 2014 Německo a Francie nadále neveřejně blokovaly členství Ukrajiny v NATO v domnění, že to bude stačit. Nestačilo to však. V době, kdy Spojené státy neměly podporu celého NATO, postupovaly prostřednictvím bilaterálních vztahů, což podle autora postačovalo ke zvyšování eskalace. Komentátoři tehdy říkali, že Ukrajina sice ještě není v NATO, ale NATO už na Ukrajině je.
76.) Spojené státy uzavřely s Ukrajinou v roce 2021 mezistátní dohodu nazvanou Americko-ukrajinská charta o strategickém partnerství. Podle autora se v této dohodě více píše o Rusku než o Spojených státech a Ukrajině a dokument je charakterizován jako plný nepřátelství vůči Rusku.
Finále před začátkem války
77.) V prosinci 2021 se u ukrajinských hranic začaly soustřeďovat ruské vojenské jednotky.
78.) Rusko zaslalo Spojeným státům a NATO několik požadavků, především aby se vzdaly plánů na přijetí Ukrajiny do NATO a aby byla odstraněna infrastruktura NATO z členských států přijatých do Aliance po pádu komunistických režimů.
Zde je několik klíčových výňatků z textu Putinova návrhu adresovaného Spojeným státům a NATO:
Článek 1
Strany budou spolupracovat na základě zásad nedělitelné, rovné a neomezitelné bezpečnosti a za tímto účelem:
Nebudou podnikat žádné kroky ani se podílet na činnostech či podporovat aktivity, které by nepříznivě ovlivňovaly bezpečnost druhé strany. Rovněž nebudou přijímat bezpečnostní opatření, ať už samostatně nebo v rámci mezinárodní organizace, vojenské aliance či koalice, která by mohla ohrozit základní bezpečnostní zájmy druhé strany.
Článek 3
Smluvní strany nevyužijí území jiných států k přípravě nebo provedení ozbrojeného útoku proti druhé smluvní straně ani k jiným činnostem, které by ohrožovaly základní bezpečnostní zájmy druhé smluvní strany.
Článek 4
Spojené státy americké se zavazují zabránit dalšímu rozšiřování Organizace Severoatlantické smlouvy směrem na východ a odmítnout přijetí států bývalého Svazu sovětských socialistických republik do Aliance.
Spojené státy americké nebudou zřizovat vojenské základny na území států bývalého Svazu sovětských socialistických republik, které nejsou členy NATO, nebudou využívat jejich infrastrukturu k jakýmkoli vojenským aktivitám ani s nimi rozvíjet vojenskou spolupráci.
Článek 5
Smluvní strany se zdrží rozmísťování svých ozbrojených sil a výzbroje, a to i v rámci mezinárodních organizací, vojenských aliancí nebo koalic, v oblastech, kde by takové rozmístění mohla druhá smluvní strana vnímat jako ohrožení své národní bezpečnosti, s výjimkou rozmístění na území vlastních smluvních stran.
Strany se zdrží letů těžkých bombardérů vybavených jadernou i nejadernou výzbrojí a nasazování hladinových válečných lodí jakéhokoli typu, a to i v rámci mezinárodních organizací, vojenských aliancí nebo koalic, v oblastech mimo svůj vnitrostátní vzdušný prostor, respektive teritoriální vody, odkud by mohly útočit na cíle na území druhé strany.
Strany povedou dialog a budou spolupracovat na zdokonalování mechanismů pro předcházení nebezpečným vojenským aktivitám na volném moři a ve vzdušném prostoru nad ním, včetně uzavření dohody o minimální přípustné vzdálenosti přiblížení mezi válečnými loděmi a letadly.
Článek 6
Strany se zavazují, že nebudou rozmísťovat pozemní rakety středního a kratšího doletu mimo svá státní území ani v těch oblastech svých státních území, z nichž by tyto zbraně mohly zasáhnout cíle na státním území druhé strany.
Článek 7
Strany se zdrží rozmísťování jaderných zbraní mimo svá státní území a vrátí všechny takové zbraně, které byly v době vstupu této smlouvy v platnost rozmístěny mimo jejich státní území, zpět na vlastní území.
Smluvní strany nebudou cvičit vojenský ani civilní personál nejaderných států v používání jaderných zbraní. Strany rovněž nebudou provádět cvičení ani výcvik konvenčních ozbrojených sil zahrnující scénáře použití jaderných zbraní.
79.) Dne 16. února 2022, tedy celý týden předtím, než Putin vyslal na Ukrajinu bojové jednotky, zahájila ukrajinská armáda intenzivní bombardování oblastí na východě Ukrajiny obývaných převážně etnickými Rusy.
80.) Úředníci z pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se v té době nacházeli v oblasti a vedli záznamy o probíhajícím ostřelování. Podle záznamů OBSE se intenzita ostřelování během týdne výrazně zvýšila a vyvrcholila 19. února, kdy bylo zaznamenáno celkem 2 026 případů porušení příměří zahrnujících výbuchy a ostřelování.
81.) Nezapomínejme, že ukrajinská armáda ostřelovala civilní oblasti podél linie kontaktu, které byly obývány jinými občany Ukrajiny. Je důležité zdůraznit, že pracovníci OBSE působili v rámci své monitorovací mise a shromažďovali přímé důkazy o ostřelování v dané oblasti. Z jejich údajů vyplývá, že ukrajinské síly ostřelovaly oblasti obývané vlastními občany. Tyto skutečnosti byly zdokumentovány a nebyly zpochybněny. Otázkou tedy zůstává, zda bombardování a zabíjení vlastních občanů představuje „válečný akt“.
82.) Je ostřelování civilního obyvatelstva porušením Charty OSN?
83.) Oficiální záznamy OBSE
84.) UNICEF uvedl, že přibližně 220 000 dětí na východě Ukrajiny bylo vystaveno riziku usmrcení nebo zmrzačení v důsledku výbušných zařízení. Od ledna do prosince 2017 si nášlapné miny a nevybuchlá munice podle UNICEF v průměru vyžádaly jednu dětskou oběť týdně podél přibližně 500 kilometrů dlouhé linie, kde ukrajinské vládní síly bojovaly proti separatistům podporovaným Ruskem.
85.) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva odhaduje, že od 14. dubna 2014 do 31. prosince 2021 si konflikt na Ukrajině vyžádal celkem 51 000 až 54 000 obětí. Z toho bylo zabito přibližně 14 200 až 14 400 osob (nejméně 3 404 civilistů, odhadem 4 400 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a přibližně 6 500 členů ozbrojených skupin) a zraněno 37 000 až 39 000 osob (7 000 až 9 000 civilistů, 13 800 až 14 200 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a 15 800 až 16 200 členů ozbrojených skupin).
Kosovo
Počet zraněných a zabitých během války v Kosovu (1998–1999) je předmětem diskusí, protože různé zdroje uvádějí odlišné údaje. Válka byla charakterizována rozsáhlým násilím, etnickými čistkami a nakonec také intervencí NATO.
Odhady ztrát – Shrnutí: Celkový počet obětí se odhaduje přibližně na 13 000 až 15 000 mrtvých (včetně civilistů i vojáků na obou stranách). Počet zraněných byl vyšší a odhaduje se na několik desítek tisíc. Konflikt zároveň vyústil ve vážnou humanitární krizi, která postihla statisíce lidí.
86.) Na tomto základě schválil Kosovský parlament dne 17. února 2008 v 15:50, tedy deset let od začátku konfliktu, jednostrannou deklaraci, kterou bylo Kosovo oficiálně prohlášeno za samostatnou Kosovskou republiku. Zároveň bylo vyhlášeno za demokratický, sekulární a multietnický stát.
87.) Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 8. října 2008 (rezoluce č. 63/3) požádalo Mezinárodní soudní dvůr o vydání poradního stanoviska (advisory opinion) k otázce: „Je jednostranné vyhlášení nezávislosti prozatímními samosprávnými institucemi Kosova v souladu s mezinárodním právem?“ Mezinárodní soudní dvůr dne 22. července 2010 konstatoval, že „vyhlášení nezávislosti Kosova přijaté dne 17. února 2008 nebylo porušením mezinárodního práva.“
88.) Nezávislost Kosova uznává 98 ze 193 (50,78 %) členských států Organizace spojených národů, 22 z 27 (81,48 %) členských států Evropské unie, 26 z 30 (86,67 %) členských států Severoatlantické aliance a 36 z 57 (63 %) členských států Organizace islámské spolupráce.
89.) Podle Karla Durmana
„vyhlášením nezávislosti dodali kosovští Albánci nový impuls k celosvětové destabilizaci a Západu navíc připadlo břemeno zvýšené finanční pomoci, aby bylo ospravedlněno ‚budování národa‘.“
Kosovský precedens / Uznání Doněcké a Luhanské Republiky
90.) Na základě kosovského precedentu, v němž mezinárodní společenství, zejména západní státy, uznalo nezávislost Kosova, a po neúspěchu Minských dohod, které měly spor urovnat diplomatickou cestou, uznala po osmi letech od začátku konfliktu Ruská federace nezávislost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. V době uznání byly tyto republiky uznávány čtyřmi členskými státy Organizace spojených národů – Ruskem, Korejskou lidově demokratickou republikou, Sýrií a Nikaraguou – a rovněž dvěma dalšími mezinárodně neuznanými útvary, včetně Jižní Osetie.
91.) Dne 22. února 2022 uznal Vladimir V. Putin, po osmi letech od začátku konfliktu, nezávislost separatistických Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.
92.) Ostřelování nově uznaných republik ze strany Ukrajiny nadále pokračovalo. Proto Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika oficiálně požádaly Rusko o pomoc.
93.) Dne 24. února 2022 Rusko s odvoláním na článek 51 Organizace spojených národů a na základě žádostí o pomoc ze strany nově uznaných republik podniklo kroky k jejich ochraně.
OSN
94.) Existují zprávy o tom, že Spojené státy odposlouchávaly vysoké představitele Organizace spojených národů, včetně generálního tajemníka António Guterrese. Zveřejněné tajné dokumenty naznačují, že USA odposlouchávaly rozhovory mezi Guterresem a dalšími představiteli OSN. Podle těchto dokumentů Guterres vyjádřil frustraci z toho, že mu nebylo umožněno navštívit etiopský region Tigray, a váhal s cestou do Kyjeva, kde se měl setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym.
95.) Po zveřejnění těchto informací OSN oficiálně vyjádřila Spojeným státům znepokojení s tím, že tyto špionážní aktivity jsou v rozporu s povinnostmi USA vyplývajícími z Charty OSN a z Dohody o výsadách a imunitách Organizace spojených národů.
96.) Tento incident zapadá do širšího kontextu zpravodajských aktivit Spojených států, které se zaměřovaly také na jejich spojence a další globální lídry.
97.) Je možné, že špionážní aktivity Spojených států, zahrnující odposlechy představitelů OSN, mohou mít vliv na rozhodování v rámci organizace. Pokud by byly takto získané informace využívány k politickému nátlaku nebo při vyjednávání, mohlo by to vést k neetickému využívání citlivých informací za účelem ovlivňování rozhodnutí. Takové praktiky mohou narušovat důvěru v integritu rozhodovacích procesů OSN, protože představitelé organizace by se mohli cítit pod tlakem nebo vydíráni, pokud by věděli, že jejich rozhovory jsou sledovány a získané informace mohou být zneužity. V případě Ukrajiny, kde se vedou spory o výklad historických událostí a geopolitických zájmů, mohou být vyjádření OSN někdy formulována tak, aby odrážela převládající západní narativy, které se mohou lišit od jiných historických faktů nebo nezávislých analýz.
98.) Tento typ špionáže a následného politického vlivu byl předmětem řady diskusí, zejména po zveřejnění informací o odposlouchávaných rozhovorech vysokých představitelů OSN a jejich obavách z možného nátlaku ze strany jiných států. Zneužití takto získaných informací může ovlivnit nejen důvěru v OSN, ale i v širší mezinárodní systém diplomacie a bezpečnosti.
99.) V tomto případě by mohly být informace získané odposlechem potenciálně využity k podpoře politických agend, které jsou v souladu se zájmy určité velmoci nebo koalice. Tyto informace by mohly ovlivňovat veřejná stanoviska i rozhodnutí prezentovaná jako oficiální prohlášení nebo rezoluce OSN. Takové praktiky by mohly ohrozit nezávislost a nestrannost OSN, protože její rozhodnutí by mohla být vnímána jako ovlivněná vnějšími tlaky, nikoli založená výhradně na objektivních skutečnostech a historických událostech.
100.) Někteří kritici tvrdí, že rozhodnutí OSN mohou být politicky motivována, zejména v případech, kdy jsou zájmy velmocí nebo jejich aliancí v rozporu s objektivní analýzou konfliktů a historických událostí. Podle těchto kritiků mohou být některá rozhodnutí výsledkem tlaku vyvíjeného mocnostmi, které usilují o prosazení svého pohledu na daný konflikt. Jako příklady bývají uváděny Donbas a Kosovo, role USA během Majdanu, postup Ruska na Donbasu a Krymu nebo intervence v Libyi a Iráku.
101.) Je možné, že v důsledku těchto skutečností uplatňovala OSN při posuzování různých událostí ve světě dvojí metr.
USAID na Ukrajině
Ano, existují důkazy o tom, že USAID financovala různé nevládní organizace (NGO) a programy, které následně podporovaly opoziční hnutí a protestní aktivity na Ukrajině. Tyto finanční prostředky nebyly přímými výdaji na „organizování převratu“, ale spíše dlouhodobým financováním občanské společnosti a demokratických institucí, což mohlo nepřímo vést k posílení opozice vůči vládě Viktora Janukovyče.
Nepřímá podpora převratu prostřednictvím jiných organizací
- National Endowment for Democracy (NED) a USAID
NED je organizace financovaná americkou vládou, která podporuje demokratické iniciativy v různých zemích, často ve spolupráci s USAID.
• V letech 2012–2013 poskytla NED více než 5 milionů dolarů na projekty na Ukrajině zaměřené na „mediální svobodu, boj proti korupci a podporu demokracie“.
• Carl Gershman, tehdejší předseda NED, v roce 2013 otevřeně uvedl, že Ukrajina je „největší cenou“ v geopolitickém boji mezi Západem a Ruskem.
2. Mezinárodní republikánský institut (IRI) a Národní demokratický institut (NDI)
- Obě organizace jsou financovány z USAID a NED a mají úzké vazby na americké politické strany.
- IRI a NDI podporovaly ukrajinskou opozici školeními a granty pro aktivisty a politiky.
- John McCain, senátor USA a předseda IRI, v prosinci 2013 vystoupil na Majdanu a otevřeně podpořil demonstranty.
Centre UA – NGO financovaná USAID, spojená s Euromajdanem
3. Centre UA je organizace, která sehrála důležitou roli při mobilizaci protestujících na Majdanu.
- Její financování pocházelo od USAID, NED, IRI a Open Society Foundations (Sorosovy nadace).
- Podle uniklých dokumentů organizace v letech 2012–2013 obdržela více než 500 000 dolarů na „podporu občanské angažovanosti a demokratických hodnot“.
4. Open Society Foundations (OSF) – George Soros a propojení s USAID
• OSF financovala ukrajinské NGO, média a opozici, přičemž část financí pocházela také z USAID a NED.
• Soros později přiznal, že jeho organizace se podílela na „podpoře demokracie na Ukrajině“ a spolupracovala s americkými vládními agenturami.
Důkazy o finančních tocích
• WikiLeaks a uniklé depeše odhalily spolupráci mezi USAID, NED, IRI, NDI a ukrajinskými opozičními silami.
• Victoria Nuland v prosinci 2013 potvrdila, že USA investovaly více než 5 miliard dolarů do rozvoje demokracie na Ukrajině.
• Dokumenty NED ukazují financování konkrétních opozičních projektů a médií před Euromajdanem.
Závěr
Ačkoli USAID přímo neorganizovala převrat, financovala organizace, které sehrály klíčovou roli při mobilizaci opozice a organizování protestů. Tato podpora mohla nepřímo vést k politickým změnám v roce 2014.