Nepřemožitelný Jan Žižka. Nesmrtelný Zdeněk Štěpánek. Nepřekonatelný Otakar Vávra a Nepokořený český národ!
Jan Žižka († 11.10.1424) je československý hraný film natočený režisérem Otakarem Vávrou v roce 1955 na motivy díla spisovatele Aloise Jiráska. Jedná se o druhý díl Vávrovy filmové husitské revoluční trilogie. Děj tohoto historického snímku, který navazuje na film Jan Hus, se odehrává v rozmezí let 1419 a 1420. Ústředním motivem filmu je vyhrocení situace v Čechách po upálení mistra Jana Husa a lidová vzpoura proti papežské autoritě a proti novému králi Zikmundu Lucemburskému. V čele této rebelie stojí horlivý kněz Jan Želivský a králův pobočník a pozdější hejtman Jan Žižka (Wikipedie)
Odehrává se v letech 1419 – 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství „božích bojovníků“ nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
Recenze diváků:
Úplně se mi tajil dech, když vyrazila pánská jízda s koňmi u Sudoměře ze zálohy. Miserére a Václav IV jsou tady nezapomenutelní. Zdeněk Štěpánek jako Jan Žižka z Trocnova je po Husovi jeho nejlepší role co znám. Nikdy, nikdo, nemůže překonat Jana Žižku od Otakara Vávry.
Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul.