Válka světů: vysílání, které vyděsilo Ameriku
Večer 30. října 1938 odvysílala americká rozhlasová stanice CBS dramatizaci románu Válka světů britského spisovatele H. G. Wellse. Adaptaci připravil a režíroval tehdy třiadvacetiletý Orson Welles se svým souborem Mercury Theatre on the Air. Fiktivní příběh o invazi Marťanů byl podán jako série zdánlivě autentických rozhlasových reportáží: přerušování programu, svědectví očitých svědků a zprávy o bojích s mimozemšťany vytvářely dojem skutečné mimořádné události.
Část posluchačů skutečně uvěřila, že Spojené státy čelí útoku z Marsu. Někteří lidé telefonovali policii, novinám nebo příbuzným, jiní se snažili zjistit, co se děje. Následující den informovaly noviny o údajné panice a vysílání se stalo jednou z nejslavnějších událostí v dějinách rozhlasu.
Dnešní historici však obraz „celonárodní paniky“ poněkud korigují. Rozsah skutečného zděšení byl pravděpodobně mnohem menší, než jak jej vykresloval dobový tisk (tvrdí UI). Vysílání navíc obsahovalo upozornění, že jde o dramatizaci, a značná část posluchačů program poslouchala od začátku nebo si uvědomila jeho fiktivní charakter.
Přesto by se rozhlasová Válka světů s nadsázkou dala označit jako jeden z prvních příspěvků do diskuse o moci médií. Upozornila totiž na to, jak se „důvěryhodné“ zdroje informací mohou ve špatných rukách stát účinnými zbraněmi. O téměř rok později Wellsovo varování uvedla ve skutečnost přísně tajná jednotka SS, která napadla rozhlasovou stanici v německém Gleiwitzu. Němci předstírali polské vojáky a v polštině odvysílali krátkou řeč, ve které tvrdili, že jde o invazi polské armády. Cílem přepadení bylo, aby si svět myslel, že následné napadení Polska je pouze německou odvetou.
Hra začala přenosem koncertu z hotelu Park Plaza v New Yorku. Španělské rytmy však byly náhle přerušeny zprávou o výbuších na planetě Mars. Právě tato zpravodajská metoda patrně přispěla ke zmatenosti posluchačů, protože měsíc po podepsání Mnichovské dohody, byla podobná přerušení zcela běžná. Dalším důvodem mohlo být také to, že si posluchači pořad zapnuli až po prvním oznámení, že jde o fikci, a nedoposlouchali ho k dalšímu, které se objevilo až ve čtyřicáté minutě, ačkoli se běžně taková upozornění vysílala o deset minut dřív.
„Technika, kterou jsme použili, nebyla originální, ani nová. Nečekal jsem nic neobvyklého,“ řekl o den později režisér Orson Welles. Podobné „experimenty“ v té době už vyzkoušely i rozhlasové stanice ve Velké Británii (Broadcasting the Barricades, 1926), Německu (Der Minister ist ermordet!, 1930) nebo v Československu (Požár opery, 1930).1
Rozhlasová adaptace slavného díla: Účinkují: L. Frej, V. Zavadská aj.
- Poslední tři odstavce článku jsou převzaty z tohoto zdroje: https://brno.rozhlas.cz/rozhlasova-hra-ktera-zmenila-svet-pred-80-lety-vzbudila-adaptace-wellsovy-valky-7661716 ↩︎