Dokument je ze seriálu televize Prima „Utajené příběhy českých dějin“
Text autorů snímku:
Obsahem dílu jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925.
- Studenti Koncepce sociální bezpečnosti tohle vědí, vědí, že 2. světová válka byla pokračováním 1. světové války, která nesplnila cíle před ní dané.
Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva. Vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska).
Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR.
Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?
- Ve videu zazní věta, že „o prosazení své jižní hranice muselo Československo svést ozbrojený konflikt s tehdy bolševickým Maďarskem.“ Tím se myslí krátké období tzv. Maďarské republiky rad, která existovala od 21. března do 1. srpna 1919 a která bolševická ale nebyla.
Béla Kun (rodným jménem Béla Kohn), který stál fakticky v čele Maďarské republiky rad, zapadal do plánu na světovou marxistickou revoluci. V knize Ford a Stalin, o tom jak žít lidsky je označen jako internacista-internacionální fašista. Po nezdařeném pokusu o Maďarskou republiku rad uprchl do Vídně, byl zajat a v červenci 1920 byl propuštěn výměnou za rakouské vězně v Rusku. V Rusku se Kun zapojil do občanské války, byl postaven do čela regionálního revolučního výboru na Krymu.
V knize Ford a Stalin se v souvislosti s občanskou válkou v Rusku píše: …Hned poté byl Frunze vyšším velením odvelen jinam a v jeho nepřítomnosti internacisté (organizátoři tohoto válečného zločinu byly výslovně internacisté: Skljanskij, Zalkind (Zemljačka), Béla Kun) popravili na Krymu okolo 50 000 zajatých bílých důstojníků, čímž porušili danou jim záruku, že když se vzdají, zůstanou naživu a připravili bolševiky o národně orientované řídící kádry.
Mám pro vás tip na velmi zajímavou knihu s názvem
„TAVISTOCK INSTITUT – formování morálního, duchovního, kulturního, politického a ekonomického úpadku Spojených států amerických“
Autor John Coleman
Obsah:
Tavistocký institut pro mezilidské vztahy měl zásadní vliv na morální, duchovní, kulturní, politickou a hospodářskou politiku Spojených států amerických a Velké Británie. Stál v první linii útoku na ústavu USA a ústavy jednotlivých států. Žádná skupina neudělala více pro propagandu účasti USA v první světové válce v době, kdy většina Američanů byla proti.
*****
V podstatě stejnou taktiku použili vědci z Tavistocku zabývající se sociálními vědami, aby Spojené státy přiměli ke vstupu do druhé světové války, Koreje, Vietnamu, Srbska a obou válek proti Iráku. Tavistock začal jako organizace vytvářející a šířící propagandu ve Wellington House v Londýně v období před první světovou válkou, kterou Toynbee nazval „tou černou dírou dezinformací“. Při jiné příležitosti Toynbee nazval Wellington House „továrnou na lži“. Z poněkud primitivního začátku se Wellington House vyvinul v Tavistock Institute a dále velmi kontroverzním způsobem ovlivňoval osudy Německa, Ruska, Velké Británie a Spojených států. Obyvatelé těchto národů si nebyli vědomi, že jim někdo „vymývá mozky“. Původ „kontroly mysli“, „vnitřního směrového podmiňování“ a masového „vymývání mozků“ je vysvětlen ve srozumitelné knize napsané s velkou autoritou.
*****
Pád dynastií, bolševickou revoluci, první a druhou světovou válku, kdy došlo ke zničení starých spojenectví a hranic, otřesy v náboženství, morálce, rodinném životě, ekonomickém a politickém chování, úpadek v hudbě a umění, to vše lze vysledovat zpět k masové indoktrinaci (masovému vymývání mozků), kterou praktikovali vědci z Tavistock Institute Social Science. Mezi členy Tavistock fakulty patřil Edward Bernays, synovec Sigmunda Freuda. Říká se, že Herr Goebbels, ministr propagandy v německé Třetí říši, používal metodiku vypracovanou Bernaysem, stejně jako metodiku Willyho Munzenberga, jehož mimořádné kariéry se dotýká tato práce o minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Bez Tavistocku by by nebylo první a druhé světové války, bolševické revoluce, Koreje, Vietnamu, Srbska a Iráku. Nebýt Tavistocku, Spojené státy by se neřítily po cestě k rozpadu a kolapsu.