Syriana (2005) je americké politické drama, které natočil režisér a scenárista Stephen Gaghan. Film volně vychází z knižních pamětí Roberta Baera (See No Evil), bývalého agenta CIA, který působil na Středním východě. Detailně popisuje praktiky CIA na Blízkém východě – státní převraty, kupování politiků, ochranu zájmů amerických ropných korporací a cílené likvidace nepohodlných cizích vůdců (což přímo odkazuje např. na reálnou operaci Ajax z roku 1953, kdy CIA svrhla demokratickou vládu v Íránu).
Slovo „Syriana“ není vymyšlené. Jde o termín, který používali washingtonští analytici a think-tanky. Označuje hypotetické, umělé překreslení hranic Blízkého východu (vytvoření nových států bez ohledu na etnika či náboženství), které by zajistilo, že západní svět bude mít neustálý a bezpečný přístup k ropným kohoutkům.
Film sleduje několik paralelních linií: stárnoucího agenta CIA Boba Barnese (George Clooney) v terénu, který dostane úkol zlikvidovat reformního arabského prince, energetického analytika Bryana Woodmana (Matt Damon), kterého potká rodinná tragédie, fúzi obřích ropných firem a mladé radikály v Perském zálivu. Ukazuje CIA jako chladný nástroj korporátního kapitalismu.
Americká ropná společnost Connex přichází o svá pole v Zálivu kvůli čínské konkurenci. Aby přežila, rozhodne se pro fúzi s menší společností Killen, která shodou okolností právě získala práva na těžbu v Kazachstánu.
Právník Bennett Holiday je najat, aby pro americké ministerstvo spravedlnosti provedl prověrku této fúze a ujistil se, že Killen nezískala kazašská práva pomocí úplatků. Holiday postupně rozkrývá obří síť korupce. Zjišťuje, že do nelegálních obchodů jsou zapleteni nejvyšší představitelé amerického ropného průmyslu i politiky. Aby fúze prošla, musí Holiday najít obětního beránka a obětovat několik lidí.
Starý emír ropného státu v Perském zálivu se chystá jmenovat svého nástupce. Jeho starší syn, princ Násir, chce zemi modernizovat, zavést parlamentní demokracii, dát práva ženám a ropné bohatství investovat do infrastruktury země. Snaží se vyvázat z dlouhodobě nevýhodných smluv s americkými firmami a vládou, jež sledují jen své zájmy. Upřednostňuje výhodnější čínskou nabídku. Mladší syn Mišál je snadno manipulovatelný a raději se podřídí americkým korporacím.
Všechny linie se fatálně protnou v samotném závěru.
Spojení firem Connex a Killen v příběhu nápadně připomíná obří fúze ropných společností na přelomu tisíciletí, zejména spojení korporací Exxon a Mobil (1999) nebo Chevron a Texaco (2001). Vyšetřování úplatků v Kazachstánu, které ve filmu řeší právník Bennett Holiday, zase silně odkazuje na reálný skandál známý jako „James Giffen / Kazakhgate“, kdy americký podnikatel uplácel nejvyšší kazašské představitele, aby zajistil těžební práva pro západní ropné firmy.