Dívčí románek Marie Majerové Robinsonka (1940) se dočkal zfilmování hned dvakrát: jednou v roce 1956 v režii Jaromíra Pleskota, podruhé o osmnáct let později pod režijní taktovkou zkušeného Karla Kachyni. Hrdinkou rodinného snímku, odehrávajícího se ve třicátých letech, je čtrnáctiletá Blažena, jejíž matka zemře při porodu dychtivě očekávaného druhého dítěte. Zatímco dítě zůstává v kojeneckém ústavu, dospívající dívka se pokouší vyrovnat s nástrahami péče o domácnost. Pomáhá jí jednak její oblíbená kniha – Robinson Crusoe –, jednak služebná Tonička. Na obzoru se objeví i Blaženina první láska – student Jarda Duchoň… Ve své první hlavní roli ve filmu zazářila tehdy šestnáctiletá Miroslava Šafránková. Role otce se ujal Petr Kostka a věrnou Toničku ztvárnila Jaroslava Obermaierová. Coby Jarda navazuje na svou kariéru dětského herce Vladimír Dlouhý.
Trosečnice Bláža uprostřed meziválečné doby zasažené hospodařskou krizí, v úzkém rodinném kruhu zasaženém maminčinou smrtí, zdolává nástrahy na trati dospívání a cestě k samostatnosti… Po třech letech jsem si Robinsonku zopakoval a udělala na mne stejně silný dojem jako tenkrát. Jednoduchý příběh dal pod Kachyňovým uměleckým vedením vzniknout emočně působivému prožitku, v němž trápení se skloubí s něžností, poezií a vnitřní touhou po dobrodružství. Výrazný podíl na tom má excelentní 16-tiletá Miroslava Šafránková, která si ve svém hereckém debutu odbyla svůj životní výkon. ,,Ty jsi nádherný taťka! Ten skromný titul guvernéra je tě nehoden.“ Krásný, přenádherný film s dětskou duší. 95%
Paní Miroslava Šafránková ve své nejkrásnější roli. Vtiskla Blažence kouzlo dívky, která se dokázala poprat se svým osudem po té, co ji umřela maminka. S počátečními potížemi ve vaření se vyrovnává s humorem, její dětské srdce navíc hřeje i sympatický mladík v podání Vladimíra Dlouhého, který ji učí jezdi na kole. Přestože je film zařazen do kategorie drama, myslím, že nakonec končí velice hezky.