Román Mastičkář (v polštině pod názvem Znachor) spisovatele Tadeusze Dolega-Mostowicze byl v Polsku již třikrát zfilmován, ale adaptace z r. 1981 patří k těm nejzdařilejším.
Profesor Rafał Wilczur je lékař, uznávaný chirurg, který ale v osobním životě mnoho štěstí nemá. Zcela nečekaně ho opouští žena i s malou dcerkou. Když svůj žal utápí v alkoholu, je vážně zraněn a okraden. Probouzí se na ulici, aniž by si vzpomněl kdo je a čím se živí. Začíná jeho dlouhá anabáze bezejmenného tuláka, který pracuje jako námezdní dělník a díky cizím dokladům se stává Antonínem Kosibou. Usadí se u bohatého mlynáře jako pomocník a povede se mu vyléčit jeho zmrzačeného syna, aniž by tušil, kde ke svým znalostem přišel. Od té doby pomáhá nemocným z okolí – hlavně těm chudým, kteří nemají peníze na pomoc místního lékaře. Tomu se to ovšem nelíbí a hrozí mu soudem za nelegální lékařskou praxi. Wilczur-Kosiba se seznamuje také s mladinkou prodavačkou z blízkého městečka – zdá se mu podivuhodně blízká a povědomá, ale ani teď se mlha nad jeho vědomím nerozplyne…
Recenze diváků:
Tohle mně oslovilo, smutkem, lyrikou a nezaměnitelným příběhem podobenství obrazu lásky a spravedlnosti, v němž čas rychle běží a je jak stvořen pro potěchu duše. Co víc dodat? Stojí jistě za úvahu, čím že tak cukrkandlová romance osloví a zanechá cosi, co nelze do detailu popsat. Kdo ví, možná krásnou souhrou skvělých polských herců nebo pečlivě vybranou tvorbou exteriérů či dobovými reáliemi. Nejspíše to ale bude přímočarou poetikou prodchnutou obsahem krásně lidských věcí.
Pred pár rokmi som začal ráno čítať knihu Mastičkár a neodložil som ju, dokedy som ju nedočítal niekedy v noci. Prežíval som na konci niečo podobné, čomu sa hovorí katarzia. Inými slovami som plakal. Niečo podobné sa mi stalo aj po pozretí tohoto krásneho filmu a solídnej adaptácie románu. Dá sa povedať, že veľmi podobne som si predstavoval svet knihy v realite filmu. Ja viem, že postavy sú čiernobiele a tie „zlé“ musia najskôr precitnúť, aby sa z nich stali tie „dobré“. Ťažko hovoriť o psychologickom filme, celkom naivne sa prehráva, ale kúzlo tohoto filmu je niekde úplne inde. Je to taká naivná, ale krásna viera v ľudskosť a v nájdení svojho šťastia na svete. Pokiaľ s tým má niekto problém, tak to chápem, ale koľkokrát sa mi po filme stane, že som dokonale dojatý….