B. Smetana pro náš národ vykonal vpravdě hrdinskou práci. Jeho dílo není „jen“ hudba. Je to národní program (M. Lustig).
Smetanova hudba se zapsala hluboko do duše našeho národa. Provázela nás v dobách dobrých i zlých, od kolébky po rakev. Narodila se v čase, kdy se český národ teprve začal probouzet z více než dvě stě let trvajícího spánku, způsobeného těžkou porobou a hlubokým ponížením. Narodila se, aby se rozvinula do krásy. Narodila se, aby vyzvala český národ, ať roste, sílí a vzkvétá společně s ní. To právě ona (Smetanova hudba) nám dodávala pocit hrdosti, kuráž a sílu, bylo-li jich třeba. To ona nás něžně hladila a láskyplně konejšila, když jsme nevěděli kudy kam. To právě ona s námi v dobách největšího rozkvětu triumfovala … Český národ je s Bedřichem Smetanou a jeho dílem nerozlučně spjat. A my věříme, že i teď, v této nad jiné kruté a složité době, nám budou Mistr i jím stvořená nadpozemská krása oporou.
Co Čech, to muzikant aneb Duše národa žije v hudbě: 1. – 3. díl – 4. – 6. díl – 7. – 9. díl – 10.-12. díl – 13.-15. díl.
16. díl: BEDŘICH SMETANA – 5. část – MÁ VLAST (1) – Symfonické básně Vyšehrad a Vltava.
B. Smetana byl mistr nad mistry v oboru symfonických básní ❤️. Má vlast Je jedinečný cyklus, který nemá ve světě obdoby: žádný jiný skladatel nesložil cyklus básní, které spolu tak úzce souvisí námětově a motivicky.
Společně s operou Libuše je Má vlast pravděpodobně koncepčně nejvýznamnějším dílem celé české kultury:
„Jaká kultura, takový národ“
Cyklus tvoří šest překrásných básní ( Vyšehrad, Vltava, Šárka,Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník), z nichž vždy dvě stoji v určitém protikladu – jedna pojednává o minulosti, ať bájné nebo skutečné a druhá o současnosti nebo o budoucnosti: např. Vyšehrad je bájné místo, kde se začaly psát dějiny českého národa (minulost) – Vltava popisuje konkrétní obrazy spojené s tokem řeky (současnost a budoucnost). A právě o Vyšehradu a Vltavě si v tomto díle povídáme, tak jako obvykle, s p. Markem Lustigem.
Vyšehrad – Česká filharmonie – Dirigent: Václav Neumann – 1979
Vltava – Česká filharmonie – Dirigent: Karel Ančerl – 1968
18. díl: BEDŘICH SMETANA – 6. část – MÁ VLAST (2) – Symfonické básně Šárka a Z českých luhů a hájů.
Šárka (minulost) – Mirko Očadlík: “Smetana v této mohutné vášnivé skladbě podává svou vizi bytostí dávného pravěku, bytostí naprosto ne holubičí něhy, která často byla pokládána za rys české povahy. (…) Šárka je zosobněním vlasti mstící zradu, které se Ctirad dopustí na lásce. Připomínáme si tu výrazný verš V. Dyka: ´Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš!´, jenž vyjadřuje ideu této veliké Smetanovy hudební básně…“
Z českých luhů a hájů (současnost): Tato skladba připomíná velikou krajinomalbu. B. Smetana: “ Tuť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv, plno vroucnosti, jak veselý, tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a veselé ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit,co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť – musí skladbu v jednotlivostech sledovat. “
Šárka – Česká filharmonie – Dirigent. Jiří Bělohlávek – 2018
Z českých Luhů a Hájů – Česká filharmonie – Dirigent: Václav Talich – 1954
19. díl: BEDŘICH SMETANA – 7., závěrečná část – MÁ VLAST (3) – Symfonické básně Tábor a Blaník
Poslední zastavení s Bedřichem Smetanou, závěr jeho života a symfonické básně Tábor a Blaník. Obě básně vycházejí z husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci.
B. Smetana o Blaníku:
“ Blaník jest pokračováním předešlé skladby, Tábor. Po přemožení reků husitských, skryli se tito v Blaniku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijít na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboru sloužejí za podklad stavby: Kdož jste boží bojovníci.Na podkladě této melodie (tohoto husitského principu)se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva, kterým vítězným hymnusem v podobě pochodu skončí skladba a tak celá řada symfonických básní Vlast. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla, kresba polohy Blaníka, malý pastucha si huláká a ozvěna mu odpovídá. “
Mirko Očadlík o Bedřichu Smetanovi:
“Ucítil nutnost zvratu starého světa a nutnost nastolení nového řádu. Cítí srostitost své vlasti a svého lidu, poznává, že zde jsou tak hluboké vztahy, které nemůže přervat sebekrutější nadvláda cizí a sebevětší úskočnost těch, kteří v domácím prostředí jsou v této chvíli pány. Smetanova představa života se tehdy revolucionuje a myšlenka odboje se hlásí stále silněji, nikoliv jakéhokoliv odboje, ale odboje lidového, s nímž sympatizoval bezprostředně v roce 1848 i později, kdykoliv se lidová opozice zvedla silnější vlnou. Nyní v jabkenickém Zátiší Smetana promýšlí, jaká je vlastně idea, která spojuje lid se zemí v nerozlučnou jednotu vlasti. A dochází k poznání že v lidu jsou stále ony síly, které kdysi dávno ve středověku vytvořily epochu českých dějin. Smetana se přiklání zcela k husitskému principu, tak jak jej mohl poznat z Palackého dějin národu českého….”
Husitští rekové jsou ukryti v Blaníku? Vždyť Podle vyprávění a legendy je vůdcem blanických hrdinů Svatý Václav… vysvětlení této záhady si můžete poslechnout v pořadu:
Tábor – Boston Symphony Orchestra – Dirigent: Rafael Kubelík – 1971
Blaník – Česká filharmonie – Dirigent: Rafael Kubelík – 1991
17. díl – Česká vánoční hudba (malé vybočení ze seriálu o Bedřichu Smetanovi – vánoční díl)
Povídáme si o vánočních skladbách, písních a koledách od Adama Michny z Otradovic, Bedřicha Briedela, Václava Karla Holana Rovenského a Andrease Hammerschmidta.
Podívejte se také na film o Bedřichu Smetanovi, kterého nezapomenutelným způsobem ztvárnil Karel Hoger: