Nad poklidnou horskou krajinou zní hlasy vojáků, kteří o tento kousek země – Dukelský průsmyk – kdysi svedli těžkou bitvu. Děj se vrací zpět téměř o dvacet let, do září roku 1944. Bývalý učitel Martin Dzurniak, nyní zbrojní zásobovač československého armádního sboru, se po bojích v Sovětském svazu ocitne se svojí jednotkou poblíž hranic své vlasti. Čeští a slovenští vojáci netuší, že místo několika dní budou bojovat několik týdnů a že mnoho z nich tady padne. .. (Filmový přehled)
Režisér a scénárista filmu Pavel Blumenfeld se narodil 4. ledna 1914 v Ostravě. Svojí chrabrost dokázal během druhé světové války, kdy byl vojákem v československé zahraniční armádě a obdržel několik vojenských vyznamenání, mj. i sovětskou Medaili „Za vítězství“ (1945).
Recenze diváků:
Pozoruhodné dílo, které válku přibližuje z málo známého zorného úhlu. Ženistů, zbrojířů, těch, kteří neútočí ve ztečích, ale na nichž úspěch oslnivých ofenzív také záleží. Průchod slovenskými horami nebyl snadný a vroubily ho krvavé ztráty. Mír prožívali i ti, kteří byli na nemocničních lůžcích v lazaretech všeho druhu. Rub války je součástí její líce. Je dobré to vědět. I válka má svou prozaickou každodennost.
Mírně obtížné hodnotit válečný film z roku 1962 dnešníma očima. Jsme doslova zahlcení válečnými filmy, které staví především na akci a na efektech. Tento film je postavený hlavně na konverzaci, což může připadat nezvyklé, zdlouhavé nebo dokonce nudné. Ale nějakých 15 let po válce nešlo nikomu ukázat především bojovou techniku a akce, šlo o to ukázat člověka. Oslavit hrdinství, ukázat obyčejné vojáky a také demonstrovat nesmyslnost války. Tohle se tu jednoznačně povedlo.
Blumenfeld tam frontu prošel jako voják – a je to na filmu znát, žádné hrdinské pózy, ale obyčejný život na frontě, problémy, vztahy, uvažování nad životem a nad tím, co bude.